Radní Růžička: Od kontroly zahrádek ke kontrole vlastních slov. Veřejná funkce znamená odpovědnost i za vlastní slova a činy

1 408 slov doba čtení 8 minut

Radní Růžička a dron: po kontrole zahrádek by měla přijít kontrola vlastních slov.
Nejprve fotografie na Facebooku a přihlášení k jejich autorství. Později popření, lži. Tento rozpor popisuje i odpověď ombudsmana, kterou jsem obdržela. Oznámení o přestupku bylo odloženo. Otázka důvěryhodnosti radního Libora Růžičky tím ale pro mě uzavřena není.

Od člověka, který ve veřejné funkci rád poučuje ostatní, očekávám ochotu podrobit stejnému měřítku i vlastní jednání. U Libora Růžičky, člena rady města Město Albrechtice a zastupitele zvoleného za ANO 2011, mi právě tato ochota v příběhu jeho lhaní chybí. Jeho moralizování vůči opozici proto vnímám s podstatně větší nedůvěrou.

Kdo sleduje veřejná zasedání zastupitelstva, ví, že radní Růžička pravidelně kritizuje představitele opozice. Často připomíná starší kauzy, vrací se k minulým sporům a předkládá vlastní interpretace, tedy předkládá vlastní výklad událostí. Vede si složky na opozici. Ve svých vystoupeních rád upozorňuje na pochybení druhých a používá přitom argument, že by se neměli stavět do role těch, kteří ostatní „mistrují“ (jeho oblíbené rčení).

V jeho veřejném vystupování mi však chybí stejně důsledný přístup k jednání vlastních politických kolegů. Jestliže druhým stále něco vytýká, považuji za oprávněné ptát se, zda stejnou přísnost uplatňuje také ve vlastních řadách. Přísnost by podle mě neměla končit tam, kde začínají vlastní politické vazby.

V roce 2023 se na facebookovém profilu radního Růžičky objevovaly snímky města pořízené dronem. Kromě jiných jsem na fotografiích viděla také svůj dům, dvůr a zahradu. S takovým fotografováním a zveřejňováním svého soukromí jsem nesouhlasila a ani dříve jsem souhlas k němu nedala. Pro mě šlo o zásah do osobního prostoru, kde chci mít klid a soukromí. Poměrně detailní fotografie, která už přitom byla Facebookem zmenšená. Originály jsou patrně daleko podrobnější.

Zachovaný příspěvek z května 2023 ukazuje detailní pohled dronem na mou zahradu, dvůr a příslušenství. Pod ním manžel starostky Lukáš Pawlas napsal: „Kontrola úklidu zahrádek.“ Starostka Jana Murová připojila obrázkovou reakci „WOW!“. Když jiná diskutující pochválila fotografii a zmínila možnost dalšího fotografování zahrádek, Libor Růžička odpověděl: „Moc díky, něco vymyslíme.“

Pro někoho možná úsměvná výměna komentářů. Pro mě nepříjemné zjištění, že se můj soukromý prostor může stát součástí podobné veřejné zábavy. Kontrola úklidu zahrádek je jistě zajímavá disciplína. Jen bych ocenila, kdyby se stejná pozornost věnovala i pořádku ve vlastních vyjádřeních.

Na začátku roku 2024 po zjištění těchto skutečností byl podán policii podnět k prošetření možného přestupku. Byly v něm popsány mé námitky proti fotografování domu, dvora a zahrady. Úřad pro civilní letectví mi následně v dopise z 2. července 2024 potvrdil, že podnět od policie obdržel a že v popisovaném případě mohlo dojít k porušení pravidel. Současně uvedl, že pan Růžička je registrovaným provozovatelem bezpilotního systému a absolvoval příslušný výcvik. Řešily se zde i další snímky radního Růžičky, tedy nejen fotografování bez povolení, dále lety a focení nad komunikacemi, focení hnízda čápa bílého s mláďaty dronem s možným rušením. To vše následně radní Růžička popřel. Všechny příspěvky smazal.

Později bylo oznámení odloženo. Obrátila jsem se proto s dotazem na veřejného ochránce práv. V odpovědi ze 17. března 2025 ombudsman Stanislav Křeček shrnul podstatu věci těmito slovy:

„Úřad oznámení odložil poté, co pan Růžička při podání vysvětlení popřel, že by byl autorem dotčených snímků, ačkoliv dříve se k autorství fotografií hlásil.“

Ombudsman zároveň výslovně uvedl, že Úřad pro civilní letectví postupoval správně. Vysvětlil, že podání vysvětlení nebylo možné použít jako důkazní prostředek. Pokud úřad neměl jiný použitelný důkaz, z něhož by bylo možné autorství dovodit, nemohl shledat odpovědnost za přestupek.

Zůstává však otázka, na kterou pravidla dokazování odpověď nedávají. Proč se pan Růžička k autorství nejprve hlásil jak v komentářích, tak na Policii a později je popřel? Obě tvrzení o autorství týchž snímků nemohou být současně pravdivá. Které z nich tedy platí a jak tento rozpor vysvětluje?

Právě tady pro mě začíná otázka osobní odpovědnosti veřejného představitele. Odložení oznámení samo o sobě nevysvětluje změnu jeho vyjádření. A důvěra občanů se neposuzuje pouze podle toho, zda bylo možné uložit sankci. Utváří ji také ochota jednat otevřeně, odpovědět na nepříjemné otázky a uznat vlastní chybu, pokud se stala.

Když radní vystupuje vůči druhým jako přísný posuzovatel jejich pravdomluvnosti, měl by počítat s tím, že se pozornost obrátí také k němu. Poučování druhých získává váhu teprve tehdy, když stejná pravidla vztahujeme i na sebe. Jinak na mě působí jako dvojí metr.

Jako člověk, jehož soukromí se tato věc dotkla, očekávám srozumitelné vysvětlení toho rozporu a respekt k námitkám občanů. Veřejná funkce přece zahrnuje i schopnost odpovídat za vlastní slova. Kontrolu zahrádek už jsme na Facebooku viděli. Teď by prospěla kontrola vlastních slov.

A víte, v čem je vlastně paradox?

Psal se květnový svátek roku 2023, volný pracovní den. Stála jsem se dvěma rodinnými příslušníky na svém pozemku, v zahradě, když jsme několikrát zaslechli zvláštní bzučení a následně uviděli dron. Dron, který létal přímo nad mým soukromým pozemkem.

Jeden z nás tehdy šel k plotu a uviděl pana Libora Růžičku, jak pár desítek metrů od nás dřepí v trávě a hraje si s ovladačem na náměstí před kanceláří IT města. Tehdy jsem vůbec netušila, co všechno takový dron dokáže. Jen jsem mávla rukou a řekla: „No tak se proletěl.“

Chyba. Dnes už to vím. A také vím, že jsem tehdy mohla okamžitě jednat. Jsem poučena.

A ještě jednu věc podotknu. Nikdy jsem neposílala žádný anonymní dopis. Vždy jednám pod svým vlastním jménem. Stejně jako pan Růžička jsem strávila minimálně hodinu vysvětlováním celé věci na policii a své svědectví podal také další svědek. Pokud je to možné, komunikuji prostřednictvím datové schránky - vždy pod svým vlastním jménem.

Nemám tedy důvod ani potřebu se za své jednání skrývat.

Přestože jsem viděla několik svých přátel, jak se na profilu pana Růžičky veřejně ozývají, a sama jsem se následně stala terčem osočování, nemohla jsem se bránit ani zveřejňovat podrobnosti. V té době totiž stále probíhalo šetření Policie ČR a já jsem jeho průběh musela respektovat.

Jsme malé náměstí. Z komentářů pod příspěvkem pana Růžičky je proto místním naprosto jasné, koho pisatelé ve skutečnosti označují, i když jeho jméno přímo neuvedou.

Zdeňka Hudeczová
Omlouvám se čtenářům za delší článek, ale toto opravdu v jednom odstavci popsat nešlo.

Vyjádření ke komentářům, které se této věci týkaly

Libor Růžička ve svém příspěvku hovořil o „Odhalení trestného činu“. K tomu považuji za potřebné upřesnit, že podání v roce 2024 neslo název „Podnět k prošetření možného spáchání přestupku“. Žádalo prověření konkrétního jednání a obsahovalo jméno i kontaktní údaje oznamovatele. Toto podání nebylo anonymní. Na anonymní udání jsou v Městě Albrechticích jiní.

V přiložených snímcích diskuse jsou zachyceny také tyto výroky, z kterých vyplývá, co si o občanech myslí někteří z vedení obce a jejich příznivci:

• Radní Růžička použil pro osoby, které jej podle jeho příspěvku udaly, označení „místní nepřející lůza“.
• Starostka Jana Murová napsala: „Ale tato pakáž nemá s vírou nic společného.“
• Libor Švec (zastupitel města) uvedl: „Nepřející lůza jen píše anonymy a vymýšlí lži a křivárny.“ „Slizká lůza“.
• Lukáš Pawlas (manžel starostky) svůj komentář zakončil větou: „Ale na každou svini se voda vaří.“
• Radoo Ondr (Ondrusz):  „Libore lůza? Tohle je urážka lůzy. Pro ty šmejdy z těch posranejch krámků je to lichotka. Je to spodina spodiny …a na ty hlupáky neber ohledy.“
• Marcel Liolios (švagr starostky): „… co za zrůdu … může na někoho poslat udání.“
• Radní Růžička to shrnul: „Dobře to dopadne a karma je zdarma.“

Takto si respekt k občanům nepředstavuji. Od představitelů města očekávám věcnou odpověď na námitky občanů. Občan přece neztrácí nárok na slušné zacházení tím, že požádá příslušné orgány o prověření konkrétního jednání. Přiložené komentáře mohou čtenáři posoudit sami.

Kliknutím na náhledy si obrázky v galerii zvětšíte, aby byly čitelné.

Vysvětlení pro čtenáře:

• Létání nad zástavbou a komunikacemi: v dotčeném období vyžadovaly lety v hustě osídleném prostoru oprávnění ÚCL, s výjimkou dronů nevyžadujících registraci provozovatele. V zákonem stanovených ochranných pásmech silnic byl potřebný také předchozí souhlas příslušného orgánu nebo oprávněné osoby. Tehdejší pravidla ÚCL.
• Soukromý pozemek a fotografování: Zásah do soukromí fotografováním či zveřejňováním záznamů však potřebuje svolení dotčeného člověka nebo zákonný důvod. Občanský zákoník, § 86-90 a § 1023
• Čapí hnízdo: čáp bílý je zvláště chráněný. Zákon chrání také jeho užívané hnízdo a zakazuje škodlivé rušení. Vyhláška č. 395/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

Zdroje:
Nebudu zde zveřejňovat všechny úřední dokumenty a korespondenci. Tyto zdroje jsou u mě dostupné. Původní fotky zde také nechci šířit. Stačí to, že úřad se k nim vyjádřil, že je to špatně. Najdete mě na náměstí, jak většina obyvatel našeho města ví.