Podzemní voda může zdražit o pět korun za kubík. Na Krnovsku, Albrechticku i Osoblažsku by to pocítil skoro každý

1 912 slov doba čtení 10 minut

Vládnoucí koalice chce zvýšit o 250 procent poplatek za odběr podzemní vody. Navrhl to poslanec hnutí ANO Karel Tureček, poplatek by stoupl ze dvou na sedm korun za kubík. Zatím jde jen o návrh, schválený není. Většina Moravskoslezského kraje pije vodu z přehrad, vodovody na Krnovsku, Albrechticku i Osoblažsku ji ale berou z vrtů a pramenišť. Pokud návrh projde v současné podobě a vodárny poplatek promítnou do cen, zaplatí lidé za každý kubík vody až o 5,60 koruny víc. Nová sazba by platila od dubna 2027, naplno by se projevila od roku 2028. Obce ani jejich vodárny z těch peněz nic mít nebudou, jen je od lidí vyberou a odevzdají státu. Spočítali jsme, co by to znamenalo v jednotlivých obcích.

Zatím jde jen o návrh. Zvýšení poplatku navrhl poslanec hnutí ANO Karel Tureček a schválené není. Sněmovna v pátek 6. listopadu hlasování odložila. Ceny vody se zatím nemění.

Co se navrhuje

Poplatek za odebrané množství podzemní vody platí vodárny a další velcí odběratelé. Pro vodu, ze které se vyrábí voda pitná, je dnes 2 koruny za kubík, pro ostatní účely 3 koruny. Sazbu stanovil vodní zákon v roce 2001 a od té doby se nezměnila.

Poslanec Karel Tureček (ANO) navrhl 20. října při druhém čtení jednotnou sazbu 7 korun za kubík. U pitné vody by to bylo o 250 procent víc, u ostatních odběrů zhruba o 133 procent. Změnu podal jako pozměňovací návrh k vládní novele zákona o rostlinolékařské péči (sněmovní tisk 48), která se jinak týká hlavně elektronické evidence používání přípravků na ochranu rostlin. Nová sazba by platila od 1. dubna 2027. Rok 2027 by byl přechodný: poplatek za celý rok by se počítal ze čtvrtiny podle staré a ze tří čtvrtin podle nové sazby. Za podzemní vodu pro pitné účely by tak vodárny za rok 2027 platily v průměru 5,75 koruny za kubík, plných 7 korun až od roku 2028.

Změnit se má i to, kam peníze půjdou. Dnes polovina výnosu připadá krajům a polovina Státnímu fondu životního prostředí. Nově by šest sedmin dostalo ministerstvo zemědělství a jednu sedminu fond. Podle platného zákona smí kraj svůj podíl použít jen na výstavbu a obnovu vodovodů, kanalizací a další vodohospodářské infrastruktury, a to zejména v obci, kde se voda odebírá. Pozměňovací návrh toto pravidlo ruší. Ministerstvo podle důvodové zprávy může peníze rozdělovat v dotacích i obcím, zákon jim ale žádný podíl nezaručuje. Zemědělský výbor Sněmovny návrh podpořil 3. listopadu a ministrovi zemědělství uložil připravit krajům náhradu za peníze, o které přijdou.

Návrh zatím schválený není a platí dosavadní poplatek dvě koruny za kubík. Sněmovna měla novelu schvalovat ve třetím čtení, v pátek 6. listopadu ale schůzi ukončila a hlasování odložila na příští řádnou schůzi. Pokud novelu poslanci schválí, posoudí ji ještě Senát a podepsat ji musí prezident.

Proč zdražovat a proč se to nelíbí

Tureček návrh zdůvodňuje ochranou podzemní vody před suchem. Za vodu z řek a přehrad vodárny platí státním podnikům Povodí podle důvodové zprávy 5,26 až 9,09 koruny za kubík a cena se každý rok mění, podzemní voda za dvě koruny je proto pro ně výhodnější. Peníze podle důvodové zprávy stát potřebuje na boj se suchem, protipovodňová opatření, vodovody, kanalizace a čistírny i na nové vodní nádrže, mezi nimi jmenuje i Nové Heřminovy na Opavě. „V tomto případě jde o zatažení záchranné brzdy,“ řekl Tureček serveru Epoch Times. Ministerstvo zemědělství slibuje, že vybrané peníze vrátí do vodního hospodářství, například do vodovodů, kanalizací a čistíren. S příjmem asi dvou miliard korun z vyššího poplatku už počítá návrh státního rozpočtu na příští rok.

Opoziční KDU-ČSL kritizuje, že se tak velká změna schovává do nesouvisejícího zákona, že se může promítnout do vodného a že kraje přijdou o stovky milionů korun. Kraje podle předsedy Asociace krajů Radima Holiše peníze z poplatku používají na vodovody a kanalizace v obcích. Samotné zvýšení přitom část opozice nezpochybňuje. Bývalý ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) odmítá hlavně způsob schvalování a odebrání peněz krajům, poslanec ODS Petr Bendl chce, aby zákon zaručil, že vybrané peníze skutečně půjdou na ochranu vody. Po srovnání cen podzemní a povrchové vody dlouhodobě volá i Sdružení oboru vodovodů a kanalizací.

Proč se to týká právě nás

Moravskoslezský kraj patří k regionům, kde se podzemní voda pije nejméně. Největší vodárenská firma v kraji, SmVaK Ostrava, vyrábí podle svých údajů kolem 95 procent pitné vody v úpravnách Ostravského oblastního vodovodu z přehrad Kružberk, Šance a Morávka. Vyšší poplatek by se jejích zákazníků dotkl jen málo.

Naše okolí je výjimkou. Vlastní vodovody Města Albrechtic, Krnova, Úvalna i skupinový vodovod pro Osoblažsko berou vodu z podzemí, a vodárny by tak vyšší poplatek platily za každý kubík.

Kolik by zaplatili v jednotlivých obcích

Počítali jsme s plnou sazbou, jak by platila od roku 2028, a s tím, že provozovatel celé zvýšení o 5 korun přenese do vodného. K tomu se připočte DPH 12 procent, zákazník by tedy zaplatil o 5,60 Kč za kubík víc. V přechodném roce 2027 by zvýšení bylo menší, v průměru 3,75 Kč bez DPH, tedy 4,20 Kč s DPH. Stočného se poplatek netýká.

Město Albrechtice. Městský vodovod provozují jako nájemce Služby obce Město Albrechtice, které patří ze sta procent městu. Vodu získávají ze studní násoskovým systémem a čerpáním z vrtů. Firma zásobuje město a většinu místních částí. Letos je ve městě vodné 56,40 Kč a stočné 61,42 Kč bez DPH, s daní dohromady 131,96 Kč. Vodné by stouplo na 61,40 Kč bez DPH, tedy asi o 9 procent. V místní části Žáry, kde je vodné 78,92 Kč, by to bylo zhruba o 6 procent. Místní část Dlouhá Voda veřejný vodovod nemá, lidé tam mají vlastní studny.

Krnov a Brantice. Krnovské vodovody a kanalizace, společnost města, zásobují Krnov výhradně z podzemních zdrojů, z pramenišť Kostelec a Zlatá Opavice. Z prameniště Kostelec teče voda i do Brantic. Krnov má jednu z nejlevnějších vod v republice, letos 33 korun vodné a 38 korun stočné bez DPH, s daní 79,52 Kč. Právě proto by tam pět korun bylo vidět nejvíc: vodné by stouplo o 15 procent. Vodárny s tímto rizikem počítaly už dřív. Když v roce 2020 představovaly výhled cen do roku 2028, upozornily, že by ho narušilo výrazné zdražení poplatků za čerpání podzemních vod.

Osoblažsko. Skupinový vodovod Osoblažsko provozuje VODA - svazek obcí se sídlem v Damašku. Vodu bere z hydrogeologického vrtu u úpravny v Třemešné. Svazek zásobuje 21 míst: Vysokou, Bartultovice, Pitárné, Liptaň, Bučávku, Horní a Dolní Povelice, Bohušov, Ostrou Horu, Karlov, Amalín, Slezské Rudoltice, Hrozovou, Rusín, Matějovice, Dívčí Hrad, Hlinku, Rylovku, Osoblahu, Třemešnou a Jindřichov. Ceník je pro všechny stejný: vodné 53,56 Kč a stočné 34,81 Kč bez DPH, s daní 99 korun. Vodné by stouplo asi o 9 procent.

Úvalno. Obec má vlastní vodovod se zdrojem ve vrtu u železniční trati Opava - Krnov. Vodné je podle obce 33 korun za kubík bez DPH a stouplo by na 38 korun, tedy o víc než 15 procent. Starosta na obecním Facebooku připomněl, že obec z peněz nic mít nebude, jen je od lidí vybere a pošle státu. „V Praze rozhodnou, v Úvalně zaplatíme. A vynadáno dostane starosta,“ napsal.

Obce peníze jen vyberou

Pět korun navíc v každém kubíku by nezůstalo obcím, městským vodárnám ani svazku VODA. Nepůjdou do obecních rozpočtů ani na obnovu a rozvoj vodovodních řadů a kanalizací v našich obcích. Obce a jejich vodárny by je od lidí jen vybraly ve vodném a odevzdaly státu: šest sedmin ministerstvu zemědělství, jednu sedminu Státnímu fondu životního prostředí. Opravy a rozšiřování vodovodů a kanalizací budou dál platit ze zbytku vodného a stočného, případně z dotací, o které musí žádat.

Kolik to dělá za rok

Česká domácnost spotřebuje v průměru asi 88 litrů vody na osobu a den, za rok je to kolem 32 kubíků. Na jednoho člověka by tak vyšší poplatek při plné sazbě dělal zhruba 180 korun ročně, u čtyřčlenné rodiny přes 700 korun. V korunách by to vyšlo ve všech uvedených obcích podobně, liší se jen procenta.

Skutečné zdražení ale může být i trochu vyšší. Poplatek se platí z vody odebrané ze zdroje, ne z vody, kterou lidé zaplatí. Část vody se ztratí v potrubí nebo ji vodárna spotřebuje sama, a tyto kubíky se pak rozpočítají do ceny pro zákazníky. Kolik to bude v našich vodovodech, záleží na stavu sítě.

Koho se to netýká

Majitelé vlastních studní nic platit nebudou. Beze změny zůstává výjimka pro odběry do 6 000 kubíků ročně nebo do 500 kubíků měsíčně. Malé obecní vodovody pod tímto limitem se zdražení nedotkne. Podle krajské hygienické stanice nemají veřejný vodovod pro větší počet lidí například Holčovice, Čaková a Býkov-Láryšov, kde lidé čerpají vodu ze studní.

Pokud bydlíte v obci s vlastním vodovodem, který čerpá vodu z vrtu nebo pramene, zeptejte se na obecním úřadě, kolik vody obec ročně odebírá. Jestli je to víc než 6 000 kubíků, týká se změna i vás.

Kdy by to lidé poznali

Vyšší poplatek by vodárny platily od 1. dubna 2027, v plné výši od roku 2028. Návrh zavádí i zálohy: první dvě podle nové sazby by vodárny platily v září a v prosinci 2027. Ceny vody na příští rok se ale schvalují už teď v listopadu a prosinci. Provozovatelé se proto mohou rozhodnout promítnout poplatek do cen hned od ledna, změnit cenu v průběhu roku, nebo zdražení na čas zaplatit sami. V Městě Albrechticích schvaluje cenu vodného a stočného zastupitelstvo.