Staré odrůdy našeho kraje potřebují nové ruce. Ovoce k lidem, lidé do sadů

1 589 slov doba čtení 8 minut

Od sadů, které po válce zarostly, přes mapování starých odrůd až po letošní zálivku hrušní a úklid sadu v Krnově. Příběh ovocných stromů našeho kraje se píše desítky let. V říjnu k němu přibude další kapitola: veřejné moštování, na které jste zváni.

V Městském sadu u Petrova rybníka v Krnově se bude v sobotu 17. října moštovat. Sad je jedním z míst, kde se dnes pečuje o ovocné dědictví našeho kraje. Snaha o jeho záchranu má za sebou přes patnáct let a její kořeny sahají ještě hlouběji. Projděme si ji postupně.

Po válce: sady, na které se zapomnělo

Lidem na Osoblažsku po staletí dávalo obživu ovocnářství. Zdejší pěstitelé si vypěstovali odrůdy vhodné pro místní klima, výnosné, odolné proti škůdcům a s plody dobrými ke zpracování i skladování. Po válce však z Osoblažska zmizely moštárny, sušárny ovoce i likérky. S odsunem německých obyvatel zanikly celé usedlosti i ploty zahrad a sadů, které během desetiletí splynuly s okolní přírodou.

Připomněl to v roce 2009 v Bruntálském a krnovském deníku František Kuba, autor fotografií ve fotogalerii pod tímto článkem. Zahradní architekt Petr Ondruška tehdy řekl:

„Dlouho si nikdo neuvědomoval, že taková proměna kulturní krajiny na divočinu je v hustě osídlené Evropě ojedinělý jev. Přestože bývalé sady a zahrady vytvořily zajímavý biotop, ve kterém se uchytily lilie a řada dalších rostlin i živočichů, dlouho ležely bez povšimnutí. (…) Jejich hodnoty jsme si uvědomili až v okamžiku, když jim hrozí zánik.“

František Kuba: Kdo zachrání starobylé ovocné sady? Bruntálský a krnovský deník, 3. 12. 2009.

2009: impuls k záchraně

Podnětem k širší iniciativě bylo v roce 2009 plošné vykácení zhruba hektaru předválečných sadů a zahrad v Novém Lese na Osoblažsku. MAS Rozvoj Krnovska tehdy nechala zpracovat projekt Ovoce k lidem, lidé do sadů. Měl zmapovat staré místní odrůdy, nabídnout kurzy pěstování a zpracování ovoce, založit sad pro uchování regionálního genofondu a propojit zajímavé sady ovocnou stezkou pro pěší i cyklisty.

František Kuba tehdy zaznamenal také to, že zájem o obor ovocnářství na zemědělských školách v Opavě a v Městě Albrechticích dlouhodobě klesá. Projekt chtěl vrátit do povědomí téměř zapomenuté odrůdy, jako jsou sudetská reneta, panenské jablíčko, řehtáč soudkovitý, gráfštýnské červené nebo kožuchy. Radim Lokoč z firmy Ekotoxa vysvětloval:

„Lidé znají z hypermarketů jen moderní odrůdy dovážených jablek, a proto se hlavně po nich ptají v zahradnictví, když si jdou koupit jabloň na svou zahradu. Většinou je ani nenapadne, že sedmdesátileté stromy, které jim rostou za vesnicí, jsou hodnotná místní odrůda, kterou nemá na své zahradě žádný zahradník široko daleko. (…) Tento postoj můžeme změnit jen osvětou.“

František Kuba: Kdo zachrání starobylé ovocné sady? Bruntálský a krnovský deník, 3. 12. 2009.

2010 - 2011: mapování, kniha a ovocná stezka

Projekt se v letech 2010-2011 uskutečnil ve spolupráci MAS Rozvoj Krnovska a MAS Opavsko. Realizaci zajišťovala EKOTOXA spolu s odborníky, spolky a dobrovolníky. Mapovaly se stromy a odrůdy, konaly se kurzy a vznikla ovocná stezka. Výsledky shrnula publikace Ovoce Opavska, Krnovska a Osoblažska od Radima Lokoče a kolektivu, která vyšla v roce 2011. Její autoři upozorňovali:

„V posledních desetiletích se však z mapy regionu vytratil nejeden solitérní strom, alej nebo starý sad.“ 

Přímou vazbu na Albrechticko připomíná popis ovocné stezky na webu Slezských zemských drah. Mezi jejími zastaveními uvádí Město Albrechtice, Liptaň, Dívčí Hrad, Bohušov, Hrozovou a Pelhřimovy. Témata sahají od podoby krajiny přes aleje až po staré odrůdy a méně známé ovoce. 

V Pelhřimovech kniha zaznamenala pozůstatky zahrad a sadů po zaniklé obci i neudržované výsadby z padesátých let. Stromy zde pomáhaly číst historii místa, jehož někdejší podoba se z krajiny vytrácela. 

Není náhoda, že staré sady dnes často najdeme tam, kde už nikdo nebydlí. V Pelhřimovech přežily ovocné stromy obec, která kolem nich zanikla. Nedaleko Bohušova leží Kašnice, kde ještě v roce 1930 žilo přes sto lidí ve 35 domech a dnes tu stojí dva. V jejím okolí se kolem roku 2010 začalo znovu sázet, kniha Ovoce Opavska, Krnovska a Osoblažska tu zachytila jednu z nových výsadeb. Stranou rušných silnic tak leží místa, která většina lidí nezná, a přitom se v nich střídá zapomenutá minulost s novými začátky.

Patnáct let je však pro opuštěné zahrady, jednotlivé stromy i informační tabule na zastaveních stezky dlouhá doba. Co se z nich dochovalo, je proto dobré ověřit na místě - projděte se do těch míst.

Březen 2019: obnova sadu u Petrova rybníka

Záchraně ovocného dědictví se od roku 2018 věnuje spolek ČSOP Slezské odrůdy. Působí hlavně na Krnovsku, částečně také na Osoblažsku a Bruntálsku. Podle svého představení vyhledává staré stromy, odebírá rouby a vrací odrůdy do nových výsadeb.

Jednou z prvních velkých akcí spolku byla obnova zanedbaného městského sadu v lokalitě Papírového mlýna v Krnově, dnes známého jako Městský sad u Petrova rybníka. Spolek požádal město o jeho pronájem v lednu 2019. V sobotu 16. března 2019 se do práce pustilo 20 až 30 dobrovolníků včetně rodin s dětmi, spolu se skautským oddílem Krnovská Trojka.

Dobrovolníci vyřezávali náletové dřeviny, sbírali odpadky a pálili klest i starou trávu, u ohně pak nechybělo opékání. Kde bylo ráno neproniknutelné houští, stály před polednem znovu na světle ovocné stromy. Spolek tehdy doufal, že se nevelký sad stane příjemným místem na cyklostezce Krnov - Opava. Den zachytil ve fotografiích také František Kuba, jeho snímky najdete ve fotogalerii pod článkem.

Na podzim 2019 Kuba v deníku popsal, že v sadu roste asi padesát ovocných stromů, hlavně jabloní, ale také hrušně, slivoně, třešeň a ořešáky. Mezi jabloněmi spolek určil například odrůdy Bernské růžové, Croncelské nebo Spartan. Pravidelnou údržbu dnes zajišťují skauti z Krnovské Trojky ve spolupráci se spolkem. Loni tu například pořádali podzimní moštování s opékáním.

2019 - 2024: genofondový sad v Chomýži

Na podzim téhož roku přibyl genofondový sad Krnovska a Osoblažska v Chomýži, vysazený za účasti veřejnosti 2. listopadu 2019. Uchovává jabloně a hrušně odrůd doložených v regionu. Zároveň má vytvářet prostředí vysokokmenného sadu, v němž má své místo další rostlinný a živočišný život. 

Při pětiletém výročí v listopadu 2024 popsal Lukáš Matela pravidelné doplňování nalezených odrůd, výchovný řez, opravy úvazků i odstraňování invazních rostlin. U mladých stromků správci omezovali násadu plodů, aby měly prostor zesílit. Záchrana odrůdy zkrátka pokračuje řadu let po výsadbě. 

Léto 2026: hrušně potřebovaly vodu

Jak konkrétní starosti taková péče přináší, ukázalo letošní léto. Ve zprávě z 13. srpna 2026 Slezské odrůdy popsaly už druhou zálivku hrušňové aleje nad krnovským letištěm. Alej vysadili s dobrovolníky v roce 2020 a v srpnovém suchu jí znovu pomáhali s nedostatkem vláhy.

Současně zkontrolovali opěrné kůly. Na podzim plánovali jejich výměnu tam, kde už nevyhovují, a přidání dřevní štěpky pro lepší udržení vlhkosti. 

Takové zprávy dávají pojmu ovocné dědictví velmi současný obsah. Někdo musí poznat, kdy strom potřebuje vodu, opravit jeho ochranu a za několik měsíců se k němu vrátit.

Září 2026: úklid sadu u Petrova rybníka

V Městském sadu u Petrova rybníka v Krnově se v září znovu pracovalo. Podle zprávy spolku z 21. září 2026 se do úklidu a údržby zapojilo zhruba třináct dobrovolníků. Vedle běžného odpadu odstraňovali také dosud neodklizené pozůstatky dřívější povodně. Taková práce snadno zapadne mezi ostatními zprávami. Přitom na ní záleží, v jakém stavu se sad dočká další sezony.

17. října 2026: pozvánka na moštování

Do uklizeného sadu jste zváni v sobotu 17. října 2026 od 9 hodin. Spolek Slezské odrůdy tu pořádá veřejné moštování. Sad leží v lokalitě Papírový mlýn. Moštárny, které z našeho kraje postupně zmizely, se takto alespoň na chvíli vrátí.

Návštěvníci uvidí tradiční drcení jablek a lisování šťávy a mohou ochutnat čerstvě vylisovaný mošt. Pořadatel slibuje pohodový den v podzimní atmosféře. Moštování je zároveň dobrou příležitostí zeptat se přímo na místě na staré odrůdy nebo strom, který roste na vaší zahradě. Podrobnosti o akci a kontakt na pořadatele najdete v kalendáři akcí našeho magazínu.

Podrobnosti o akci a kontakt na pořadatele najdete v kalendáři akcí našeho magazínu.

A dál? Zajímavý strom může růst i u vás

S hledáním mohou pomoci také majitelé zahrad. Slezské odrůdy mají na svém webu formulář Hlášení odrůd, určený pro upozornění na zajímavý strom. Zajímají je i případy, kdy strom dlouho dobře plodí, ale jeho vlastník nezná odrůdu. Formulář umožňuje připojit fotografii stromu či plodů a uvést místo, dobu konzumní zralosti a další vlastnosti. 

Pro rodinu může mít cenu i vzpomínka: kdo strom zasadil, jak se jeho plodům říkalo a na co se používaly. Takové svědectví je dobrým začátkem pátrání. Samotné určení odrůdy je pak práce pro znalce.

Znáte na Albrechticku, Osoblažsku nebo Krnovsku starou zahradu, zajímavou alej či strom s příběhem? Podělte se o vzpomínku v komentářích. Možná právě za vaším plotem začíná další kapitola ovocné historie našeho kraje.

Fotogalerie: František Kuba

Obnova sadu u Petrova rybníka (16. 3. 2019)

Přednáška Radima Lokoče v Krnově (25. 4. 2019)

Výsadba genofondového sadu v Chomýži (2. 11. 2019)

Roubování v genofondovém sadu (6. 3. 2020)

Odstraňování lupiny v Chomýži (16. 5. 2020)

Zdroje a poznámky

• František Kuba: Kdo zachrání starobylé ovocné sady? Bruntálský a krnovský deník, 3. 12. 2009. Citace Petra Ondrušky a Radima Lokoče.
• Radim Lokoč a kol.: Ovoce Opavska, Krnovska a Osoblažska. Opava: MAS Opavsko a MAS Rozvoj Krnovska, 2011. Citát s. 6; projekt s. 7-9; Pelhřimovy s. 25. ISBN 978-80-254-5803-7. PDF.
• MAS Rozvoj Krnovska: Výroční zpráva o činnosti 2011. s. 3-4, část Projekt Spolupráce. PDF.
• Slezské zemské dráhy: Ovocná stezka Osoblažsko.
• ČSOP Slezské odrůdy: O nás.
• Lukáš Matela / Slezské odrůdy: 5leté výročí založení Genofondového sadu Krnovska a Osoblažska. 3. 11. 2024.
• Štěpán Hlaváč / Slezské odrůdy: Sucho a péče o hrušňovou alej nad letištěm. 13. 8. 2026.
• Štěpán Hlaváč / Slezské odrůdy: Ukliďme svět - podzimní úklid Městského sadu u Petrova rybníka. 21. 9. 2026.
• ČSOP Slezské odrůdy: Hlášení odrůd.

Fotografie
František Kuba, fotogalerie pod článkem.