Ve škole jsme se učili, že Přemyslovci vymřeli po meči v roce 1306, kdy v Olomouci zavraždili krále Václava III. Tehdy ale skončila jen hlavní královská větev. Vedlejší linie, kterou založil nemanželský syn Přemysla Otakara II., vládla ve Slezsku ještě přes dvě stě let a vzniklo za ní i samostatné Krnovské knížectví. Její poslední mužský potomek, ratibořský kníže Valentin Hrbatý, zemřel 13. listopadu 1521. Letos je to 505 let. Na rakev mu tehdy položili zlomený meč.
Co si pamatujeme ze školy
Čtvrtého srpna 1306 zavraždili v Olomouci šestnáctiletého krále Václava III. Kdo za vraždou stál, se dodnes s jistotou neví. Václav byl posledním mužským potomkem královské linie, a tak se v učebnicích i ve školních testech dodnes píše, že jeho smrtí vymřeli Přemyslovci po meči. Po meči znamená po mužské linii, ženské linii se říkalo po přeslici. Po přeslici rod opravdu pokračoval: Václavova sestra Eliška Přemyslovna se provdala za Jana Lucemburského a jejich syn Karel IV. byl napůl Přemyslovec.
Učebnicová věta ale není celá pravda. Když Slezské zemské muzeum v roce 2014 chystalo v Opavě výstavu s mečem, o kterém bude ještě řeč, připomněl v tiskové zprávě koordinátor výstavy Ondřej Haničák, že si většina z nás z hodin dějepisu pamatuje rok 1306, a dodal: „Pravda je ale složitější.“ Hlavní větev Přemyslovců skutečně skončila, rod ale žil dál ve Slezsku. Jeho poslední mužský příslušník zemřel až 215 let po olomoucké vraždě.
Královský levoboček z Opavy
Přemysl Otakar II. neměl s první manželkou Markétou Babenberskou děti. S rakouskou šlechtičnou Anežkou z Kuenringu ale měl syna Mikuláše, který se narodil kolem roku 1255, a dvě dcery. V říjnu 1260 papež Alexandr IV. na královu žádost děti legitimoval, tedy zbavil je pohany nemanželského původu. Král s Mikulášem počítal jako s možným nástupcem. Pak se ale znovu oženil, v roce 1271 se mu narodil manželský syn Václav, pozdější král Václav II., a Mikuláš místo koruny dostal Opavsko, které Přemysl Otakar II. vyčlenil z Moravy.
Mikuláš I. Opavský zemřel v roce 1318. Teprve jeho syn Mikuláš II. dostal téhož roku od krále Jana Lucemburského Opavské vévodství jako léno a v letech 1336 a 1337 k němu připojil slezské Ratibořsko. Tak vznikla opavská větev Přemyslovců. Jejích šest generací pak v Ratiboři vládlo až do roku 1521 a potomci si postupně dělili Opavsko, Ratibořsko, Krnovsko a další slezská panství.
Krnovská kapitola rodu
Opavským Přemyslovcům vděčí za svou samostatnost i Krnov. Při dělení opavského dědictví v roce 1377 vzniklo Krnovské knížectví s Krnovem jako hlavním městem a jeho prvním knížetem se stal Jan I. Opavsko-Ratibořský, Valentinův prapradědeček. Jeho syn Jan II. Železný Krnov v roce 1384 prodal a zpět ho získal až v roce 1422. V letech 1424 až 1437 tu pak společně vládli jeho synové Václav, Valentinův děd, a Mikuláš V. Po rozdělení dědictví zůstal Krnov Mikulášovi a jeho dětem.
Mikulášův syn Jan přišel o Krnov v roce 1474 ve válce s uherským králem Matyášem Korvínem, který ho dal zajmout. Do rodu se knížectví vrátilo v roce 1492, kdy ho král Vladislav Jagellonský udělil Janově sestře Barboře a jejímu manželovi Janovi Osvětimskému. Barbora byla podle historika Dalibora Prixe jedinou ženou z rodu Přemyslovců, která legitimně vládla některému z pozdně středověkých knížectví v zemích Koruny české. Starší literatura klade její smrt do roku 1510, historik Petr Kozák ji ale v roce 2017 posunul do období mezi koncem srpna 1512 a zářím 1513. Barbora byla poslední Přemyslovnou na krnovském knížecím stolci a Krnov pak přešel na pány ze Šelmberka. Na Krnovsku tak Přemyslovci skončili po přeslici zhruba o osm let dřív než v Ratiboři po meči.
Kníže Valentin, řečený Hrbatý
Valentin se narodil kolem roku 1485 jako nejmladší syn ratibořského knížete Jana Mladšího a Magdaleny Opolské z rodu slezských Piastovců. Otec zemřel v roce 1493. Valentinovi starší bratři Mikuláš a Jan zemřeli v roce 1506, oba bez potomků, a Valentin pak v Ratiboři vládl sám. Přezdívku Hrbatý dostal nejspíš kvůli tělesné vadě, kroniky ho přitom popisují jako moudrého panovníka.
Knížectví, které zdědil, bylo zadlužené. Podle historika Davida Radka Valentin rozprodával majetek a byl zapleten do ražby falešných mincí, jak celá věc skončila, ale nevíme. Za jeho vlády byli z Ratiboře a okolí vypovězeni Židé. Necelé čtyři měsíce před smrtí, 9. července 1521, prodal Bohumínské panství opolskému knížeti Janu II. Dobrému.
Valentin nebyl ženatý a dědice neměl. Už v roce 1511 proto uzavřel dědickou smlouvu se svým strýcem, bratrem matky, Janem II. Dobrým Opolským, a s braniborským markrabětem Jiřím z Ansbachu. Smlouva počítala s tím, že po Valentinově smrti připadne jeho majetek Jiřímu. Krátce před smrtí ale podle historika Radima Ježe Valentin dohodu s Jiřím změnil a Ratibořsko zdědil jen Jan Dobrý.
Valentin zemřel 13. listopadu 1521 v Ratiboři, bylo mu asi 36 let. S ním vymřeli Přemyslovci po meči, tentokrát doopravdy.
Jak se Krnov dostal Hohenzollernům
Jiří Braniborský o Ratibořsko přišel, v Horním Slezsku se ale přesto prosadil. V letech 1523 a 1524 koupil od Jiřího ze Šelmberka Krnovsko. Pro Krnov tím začala zhruba stoletá vláda Hohenzollernů. Nová knížata postavila ve městě zámek, který dodnes patří k dominantám centra, a prosazovala reformaci. Posledním z nich byl Jan Jiří Krnovský, který po bitvě na Bílé hoře o knížectví přišel a Krnovsko dostal Karel z Lichtenštejna. Ratibořsko získal Jiří Braniborský nakonec také, ale jen do zástavy, když v roce 1532 zemřel Jan Dobrý, poslední hornoslezský Piastovec.
Meč, který zlomili na znamení konce
Valentina pohřbili v rodové hrobce v kostele sv. Ducha, který patřil klášteru ratibořských dominikánek. Na rakev mu položili rituálně zlomený meč jako znamení, že rod vymřel po meči. Po 475 letech se meč znovu objevil. Při archeologickém výzkumu v presbytáři bývalého kostela, kde dnes sídlí Muzeum v Ratiboři, našli archeologové v roce 1996 v hrobě číslo 4 zlomený železný meč z přelomu 15. a 16. století.
Podrobně ho v roce 2004 popsali polští odborníci Marcin Biborski, Janusz Stępiński a Grzegorz Żabiński v časopise Gladius. Čepel podle nich ležela šikmo na dřevěné rakvi v místě hrudi, jílec se záštitou ležel vedle rakve u jižní stěny hrobu. V hrobě byly ostatky muže a ženy ve věku kolem 35 až 40 let, kosti ale už nebyly v původní poloze. Že muž je Valentin, archeologové usuzují podle datování a právě podle zlomeného meče. Muzeum v Ratiboři hrob jako Valentinův také představuje.
Před konzervací měřil meč 133 centimetrů, z toho čepel přes 97 centimetrů. Má dlouhý jílec pro obouruční úchop, záštitu ve tvaru protaženého písmene S, hruškovitou hlavici a na čepeli zbytek kovářské značky vykládané žlutým kovem. Zajímavé je, že čepel odpovídá typu, který se používal hlavně v letech 1350 až 1450, zatímco jílec byl v módě kolem roku 1500. Autoři proto nevylučují, že starší čepel dostala nový jílec, nejspíš podle potřeb svého knížecího majitele. Konzervace meči bohužel uškodila: zmizely zbytky dřevěné pochvy i kuličky na koncích záštity.
Meč patří k nejcennějším exponátům ratibořského muzea a vystavuje se v expozici Odkrycia w kościele ss. dominikanek přímo v bývalém presbytáři, kde byl nalezen. Podle popisu návštěvníků je originál ve vitríně vedle hrobu a v hrobě samotném leží jeho replika. Ve stejné expozici je i náhrobek Valentinových rodičů, knížete Jana Mladšího a jeho ženy Magdaleny. Muzeum meč půjčuje jen výjimečně. V listopadu 2014 ho necelý měsíc vystavovalo Slezské zemské muzeum v Opavě na výstavě Země a její pán, v září 2018 ho na deset dní ukázalo Muzeum Hlučínska v Červeném kostele v Hlučíně.


Časová osa
- kolem 1255 - narodil se Mikuláš, nemanželský syn Přemysla Otakara II. a Anežky z Kuenringu.
- říjen 1260 - papež Alexandr IV. legitimuje Mikuláše a jeho sestry.
- 1271 - narodil se manželský syn Přemysla Otakara II., pozdější král Václav II.
- 4. 8. 1306 - v Olomouci je zavražděn Václav III., končí královská linie Přemyslovců.
- 1318 - umírá Mikuláš I. Opavský, jeho syn Mikuláš II. dostává Opavské vévodství v léno.
- 1336 a 1337 - opavští Přemyslovci získávají Ratibořsko.
- 1377 - dělením Opavska vzniká Krnovské knížectví, prvním knížetem je Jan I.
- 1424 až 1437 - v Krnově společně vládnou bratři Václav (Valentinův děd) a Mikuláš V.
- 1474 - Jan Krnovský přichází o knížectví ve válce s Matyášem Korvínem.
- kolem 1485 - narodil se Valentin.
- 1492 - Krnov dostává Barbora, sestra Jana Krnovského, se svým manželem Janem Osvětimským.
- 1493 - umírá Valentinův otec Jan Mladší.
- 1506 - umírají Valentinovi bratři, Valentin vládne v Ratiboři sám.
- 1511 - dědická smlouva Valentina, Jana II. Dobrého a Jiřího Braniborského.
- 1512 nebo 1513 - umírá Barbora, poslední Přemyslovna na krnovském stolci (starší literatura uváděla rok 1510).
- 9. 7. 1521 - Valentin prodává Bohumínské panství Janu II. Dobrému.
- 13. 11. 1521 - Valentin umírá v Ratiboři, Přemyslovci vymírají po meči.
- 1523 a 1524 - Jiří Braniborský kupuje od Jiřího ze Šelmberka Krnovsko.
- 1532 - umírá Jan II. Dobrý, Ratibořsko dostává do zástavy Jiří Braniborský.
- 1996 - archeologové nacházejí v Ratiboři zlomený meč.
- 2014 - meč je necelý měsíc vystaven v Opavě.
- 2018 - meč je krátce vystaven v Hlučíně.
- 2021 - 500 let od Valentinovy smrti.
- 13. 11. 2026 - 505 let od Valentinovy smrti.
Valentin Hrbatý v Historickém kalendáři
Valentin Hrbatý má v našem Historickém kalendáři vlastní kartu osobnosti s daty, rodinou a souvislostmi s Krnovskem. Další výročí a osobnosti z Krnovska, Albrechticka, Osoblažska a Zlatohorska najdete v celém Historickém kalendáři, jehož časovou osu si můžete projít od pravěku po současnost a filtrovat podle obce.
Proč se na ně zapomíná
Opavští Přemyslovci se do přehledových dějin dostávají jen výjimečně. Upozorňuje na to i sborník Opavští Přemyslovci v dějinách a kultuře, který vznikl k 500. výročí Valentinovy smrti a v roce 2022 ho vydali historici z Opavy a Katovic. Podle jeho úvodu přehledové knihy potomky Mikuláše I. často vynechávají úplně a v lepším případě zmíní jen smrt posledního z rodu v roce 1521.
Přitom jejich stopy najdeme v Opavě, kde jim od roku 1365 sloužil jako pohřebiště kostel sv. Ducha, v Ratiboři i v Krnově, který se za nich stal hlavním městem samostatného knížectví. Kdo se chce na zlomený meč podívat, najde ho v Muzeu v Ratiboři v bývalém kostele sv. Ducha v ulici Gimnazjalna. Otevírací dobu doporučujeme před cestou ověřit na webu muzea.
Víte o dalších stopách Přemyslovců na Krnovsku, třeba o památkách, listinách nebo pověstech z doby krnovských knížat? Napište nám nebo se podělte v diskusi pod článkem.

Zdroje a poznámky
- Valentin Hrbatý. Historický kalendář, Magazín Město Albrechtice - narození, rodiče a bratři, vláda 1506 až 1521, přezdívka, dluhy, falešné mince, vypovězení Židů a prodej Bohumína podle Davida Radka (Hlučínsko, 2018), pohřeb a meč.
- Slezské zemské muzeum vystaví unikátní exponáty - meč posledního Přemyslovce a dukát Přemka Opavského. Tisková zpráva Slezského zemského muzea k výstavě Země a její pán, 2014 - rok 1306 a opavská vedlejší linie, rodová hrobka v kostele sv. Ducha ratibořských dominikánek, nález meče v roce 1996, výpůjčka do 7. prosince 2014, pohřebiště v kostele sv. Ducha v Opavě od roku 1365.
- V Hlučíně vystavují meč posledního Přemyslovce. Pozůstalí po jeho smrti zbraň rituálně zlomili. ČT24, 21. 9. 2018 - datum úmrtí 13. 11. 1521, 215 let po vraždě Václava III., Mikuláš a jeho legitimace, výstava Muzea Hlučínska v Červeném kostele do 30. 9. 2018.
- Marcin Biborski, Janusz Stępiński, Grzegorz Żabiński: A renaissance sword from Racibórz. Gladius 24, 2004, s. 187 až 208, licence CC BY 4.0 - nález v hrobě č. 4 v roce 1996, poloha čepele a jílce, ostatky muže a ženy, předpoklad, že jde o Valentina, rozměry meče, typ čepele a jílce, kovářská značka, škody při konzervaci.
- Racibórz-Stare Miasto, prezbiterium kościoła. Informator Archeologiczny. Badania 30, 1996, s. 308 - pátá sezóna výzkumu Muzea v Ratiboři (K. Kozłowska, J. Ćwikła), rituálně zlomený železný meč z přelomu 15. a 16. století v hrobě č. 4.
- Odkrycia archeologiczne w dawnym kościele ss. dominikanek. Muzeum w Raciborzu - expozice v presbytáři, výzkum v letech 1992 až 1998, zlomený meč z hrobu Valentina, nástěnná malba asi z roku 1635, náhrobek Jana Mladšího a Magdaleny.
- Grzegorz Wawoczny: Rytualny miecz księcia Walentyna raciborskiego pojechał do Opawy. Nasz Racibórz, 15. 11. 2014 - výpůjčka do Opavy, fotografie meče v okamžiku nálezu.
- Mumia w raciborskim muzeum. Warte zobaczenia - 30 pohřbů objevených při výzkumu, originál meče ve vitríně vedle hrobu a replika v hrobě.
- Radim Jež: Jan z Pernštejna ve sporu o Opolsko-Ratibořsko ve 30. a 40. letech 16. století. Východočeský sborník historický 14, 2007 - dědická smlouva z roku 1511, změna dohody před Valentinovou smrtí, koupě Krnovska 27. 5. 1524, zástava Opolsko-Ratibořska po smrti Jana II. Dobrého v roce 1532.
- Bogusław Czechowicz, Ilona Matejko-Peterka, Bogdan Kloch, Jerzy Sperka (eds.): Opavští Přemyslovci v dějinách a kultuře. Opava a Katovice 2022 - 500. výročí v roce 2021, Mikuláš II. a Opavské vévodství v roce 1318, Ratibořsko, opavští Přemyslovci v přehledových dějinách.
- Paginae historiae 4. Státní ústřední archiv v Praze, 1996 - Anežka z Kuenringu, Mikuláš narozený kolem roku 1255, papežské listiny Alexandra IV. z října 1260.
- Petr Kozák: Skon Barbory Opavské a Ratibořské, posledního zástupce rodu Přemyslovců na krnovském knížecím stolci. Slezská univerzita v Opavě, 2017 - revize data Barbořiny smrti: mezi 28. 8. 1512 a 23. 9. 1513, starší literatura uváděla rok 1510.
- Dalibor Prix: Manžel své paní. Kníže Jan Osvětimský na Krnovsku. In: Historia amica mea, 2023 - Barbora jako jediná Přemyslovna, která legitimně vládla pozdně středověkému knížectví v zemích Koruny české.
- Duchy of Krnov. Wikipedie, anglická verze - Jan I. a vznik knížectví 1377, prodej 1384 a návrat 1422, Václav a Mikuláš V. 1424 až 1437, Jan Krnovský a Matyáš Korvín 1474, Barbora a Vladislav Jagellonský 1492, Jan ze Šelmberka.
- Wenceslaus II, Duke of Opava-Ratibor a Jan II the Good. Wikipedie, anglická verze - Václav jako Valentinův děd, sňatek Jana Mladšího s Magdalenou Opolskou, smrt Valentinových bratrů v roce 1506, smlouva z roku 1511.
- Zatrzymane historie. O księstwie i książętach raciborskich w średniowieczu. Muzeum Jastrzębie-Zdrój - vláda šesti generací opavských Přemyslovců v Ratiboři v letech 1336 až 1521.
- Historie obce Krnov. Místopisy.cz - Krnovské knížectví od roku 1377, prodej Jiřímu Hohenzollernovi z Ansbachu, krnovský zámek, Jan Jiří Krnovský.
- Tereza Lyčková: Náboženský život v Krnově v 17. a 18. století. Bakalářská práce, Univerzita Palackého v Olomouci, 2013 - Hohenzollernové a reformace v Krnově, Krnovsko pro Karla z Lichtenštejna.
- Zamek Piastowski w Raciborzu. Dzieje.pl, PAP - Jan Dobrý jako poslední hornoslezský Piastovec, zemřel v roce 1532.
- Riskuj: Přemyslovci. Katedra didaktiky dějepisu PedF UK - školní otázka „Smrtí kterého krále vymřel rod Přemyslovců po meči?“ s odpovědí Václav III.
Fotografie meče a hrobu
Marcin Biborski, Janusz Stępiński, Grzegorz Żabiński: A renaissance sword from Racibórz, Gladius 24 (2004), obr. 1 až 3, © CSIC, licence CC BY 4.0, výřez, upraveno.
Poznámka k číslování knížat
Česká, polská a německá literatura čísluje opavské Přemyslovce různě, stejný kníže tak bývá uváděn jako Jan III. i Jan V. nebo Václav II. i Václav IV. V článku proto u Valentinova otce a děda řadová čísla neuvádíme.
Komentovat lze ještě 86 dní, do 16. 2.