Heřman Menzel před lety…V zámeckém parku sám a později se svojí manželkou Zdenou trávil tisíce hodin. Vysázel zde nespočet vzácných dřevin, které mu posílali kamarádi z celého světa a usiloval o to, aby zámecký park získal statut arboreta. Z jeho velkého snu sešlo poté, co zámek s parkem převzala obec a odborníci rozhodli o jiné budoucnosti parku. Heřman se o park ale starat nepřestal. Pravidelně do něj chodil ze svého nedalekého domu a radoval se, když viděl v uličkách rodiny s dětmi či zamilované páry, jak obdivují krásu kvetoucích keřů či majestátnost zdejších stromů.
Heřman se přátelil s kastelánem zámku Jaroslavem Hrubým, kterého pravidelně navštěvoval. Stejně tak se těšil z dobrých kontaktů mezi významnými osobnostmi Albrechticka a širokého okolí. Pravidelně jej navštěvovali významní novináři a televizní štáby. Vždy pro ně měl zajímavé téma.
Heřman byl plný sil i nápadů. Přestože sám napsal tisíce stran textů o historii, přírodě, tak nenáviděl byrokracii. Když se s ní dostal do křížku, mohl na své okolí působit jako zarputilý odpůrce úředníků a politiků. Ve skrytu duše pouze občas nechápal, proč nejde vše dělat jednodušeji, přímočařeji, s chutí a láskou k přírodě.
Je to přesně rok, co nás Heřman Menzel opustil. Jeho odchod zasáhl řady jeho přátel a zejména pak jeho nejbližší. Je však místo, kde jeho duše žije dál a tou je zámecký park zámku Linhartovy.Heřmane, děkujeme.Za všechny přátele: Jiří Krušina, Karel Knapp a Jaroslav Hrubý

