První písemná zmínka 1570
Jeden z nejcennějších židovských hřbitovů v Česku s 313 barokními náhrobky regionálního typu. Leží u městské hradby, kde bývala židovská čtvrť.
V roce 2026 si připomínáme 456 let od první písemné zmínky.
Židovský hřbitov leží asi sto padesát metrů severoseverovýchodně od osoblažského náměstí, při vnější straně městské hradby, tedy tam, kde se rozkládala židovská čtvrť. Osoblaha jako moravská enkláva ve Slezsku dovolovala Židům pobyt i v dobách, kdy jim v okolním Slezsku žít zakazovali, a vyrostla tu početná obec. Její hřbitov patří k nejcennějším památkám Moravskoslezského kraje.
Kdy hřbitov vznikl, není jisté. Obec uvádí, že na jeho místě zřejmě existoval hřbitov už koncem 14. století, Národní památkový ústav i databáze Židovské památky Čech, Moravy a Slezska kladou jeho založení do 15. století. První písemná zmínka pochází z roku 1570 a podle obce byla po tomto roce kvůli hřbitovu rozšířena i severozápadní část městských hradeb. Roku 1625 se hřbitov rozšířil a v 17. století se zvětšoval severním směrem k hradebnímu parkánu.
Nejstarší dochovaný náhrobek patří Mešulamu Žalmanovi, synovi Izáka Marburga z Vídně, který v Osoblaze našel útočiště po vyhnání Židů z Vídně roku 1670 a zemřel 12. března 1694. Při požáru roku 1802 shořelo mnoho dřevěných náhrobků. Na starém hřbitově se pohřbívalo do roku 1889, potom na novém hřbitově, který za války zničili nacisté.
Z původně asi 1 200 náhrobků se dochovalo 313, většinou z bílého mramoru, ostatní z pískovce a žuly. Barokní náhrobky regionálního typu s bohatou výzdobou, například korunou nesenou dvěma lvy, nemají v Česku obdoby a dávají hřbitovu celostátní význam. Od roku 1958 je kulturní památkou (ÚSKP 19464/8-150).
Za druhé světové války byl hřbitov těžce poškozen a dlouho chátral. V letech 1993 až 1994 ho obec obnovila, převrácené náhrobky znovu postavila a zlomky uložila u zdi u brány. Roku 2003 přibyla na ohradní zeď pamětní deska. Hřbitov je volně přístupný.
Dějiny v datech
- Do Osoblahy přišly židovské rodiny z PrudníkuRoku 1570 se v Osoblaze usadilo dvanáct židovských rodin z Prudníku. Ze stejného roku pochází první zmínka o židovském hřbitově.
- První písemná zmínka o židovském hřbitově v OsoblazeJeden z nejcennějších židovských hřbitovů v Česku s 313 barokními náhrobky regionálního typu. Leží u městské hradby, kde bývala židovská čtvrť.
- Osoblažští Židé postavili barokní synagoguPo požáru dřevěné synagogy postavila židovská obec raně barokní synagogu. Roku 1625 se rozšířil i židovský hřbitov.
- Do Osoblahy přišli Židé vyhnaní z VídněPo vyhnání Židů z Vídně našla v Osoblaze útočiště část vídeňské židovské elity, mezi nimi Mešulam Žalman.
- Požár zničil osoblažskou synagogu i archiv židovské obceOheň zničil barokní synagogu, 32 svitků Tóry, archiv obce i mnoho dřevěných náhrobků na hřbitově. Obec měla tehdy nejvíc členů ve svých dějinách.
- Židovská náboženská obec v Osoblaze připadla ke KrnovuPo odchodu většiny Židů do Krnova byla osoblažská náboženská obec zrušena. Na starém hřbitově se naposledy pohřbívalo roku 1889.
- Boje o Osoblahu na konci válkyOsoblaha byla 22. března 1945 jako první město na území dnešní České republiky osvobozena. Boje zničily asi 90 % budov.
- Židovský hřbitov v Osoblaze kulturní památkouOd roku 1958 chrání stát osoblažský židovský hřbitov jako kulturní památku. Unikátní barokní náhrobky mu dávají celostátní význam.
- Obnova židovského hřbitova v OsoblazeObec nechala obnovit zchátralý židovský hřbitov. Převrácené náhrobky byly znovu postaveny, zlomky uloženy u zdi.