Krnovák, který naučil Ameriku péct (Charles Fleischmann)

4 790 slov doba čtení 24 minut

Třetího listopadu 1835 se podle encyklopedií v Krnově narodil Charles Fleischmann. Pocházel z židovské rodiny a v Americe pak se svým bratrem začal vyrábět lisované droždí a jeho jméno dodnes nese jedna z nejznámějších značek droždí na světě. Jak kluk z Krnova změnil to, jak Amerika peče, a proč o něm doma skoro nikdo neví?

Z Jägerndorfu do Vídně

Charles Fleischmann, kterého encyklopedie vedou pod celým jménem Charles Louis Fleischmann, přišel podle nich na svět 3. listopadu 1835 v Krnově, který se tehdy německy jmenoval Jägerndorf a patřil k rakouskému Slezsku. Podrobněji o něm a jeho rodině píše obrazová kronika The Fleischmann Yeast Family, kterou v roce 2004 vydal P. Christiaan Klieger. Podle ní byl Charles druhým ze sedmi dětí Abrahama (Aloise) a Babette Fleischmannových a mezi jeho sourozenci byli i bratři Maximilian, Louis a Henry, se kterými se ještě setkáme v Americe. Klieger ale uvádí o rok dřívější datum narození, 3. listopadu 1834, stejně jako část amerických zdrojů. Liší se i v povolání otce: podle anglické Wikipedie byl lihovarník a výrobce kvasnic, podle Kliegera obchodník.

Židovská rodina nebyla v tehdejším Krnově samozřejmostí. Zákaz židovského osídlení platil ve Slezsku až do 19. století a v 17. a 18. století se do města vrátilo jen několik rodin, které k pobytu potřebovaly zvláštní povolení. Pokud se tu Fleischmannovým opravdu narodil syn, patřila rodina k těmto výjimkám. Židovská obec v Krnově byla obnovena až v roce 1848 a synagoga v Soukenické ulici, která stojí dodnes, vznikla v roce 1871. To už Fleischmann žil v Americe.

Podle Kliegera odešel už ve třinácti ze školy do Prahy a do Vídně a lihovarnictví se vyučil u jednoho uherského šlechtice. Brzy se stal správcem výroby droždí na jeho velkém statku. Wikipedie k tomu uvádí, že studoval v Budapešti, ve Vídni a v Praze a ve Vídni vedl lihovar, který vyráběl lihoviny i droždí. Možná i uherský šlechtic a jeho statek stojí za tím, že ho americké zdroje tak často považují za Maďara. Do Ameriky si tak odvážel zkušenosti z Vídně, odkud se tehdy do světa šířil nový způsob výroby pekařského droždí.

Droždí, které se zrodilo ve Vídni

Pekaři do bílého pečiva dlouho brali kvasnice z pivovarů. Když ale vídeňské pivovary přešly na spodně kvašené pivo, začaly pekařům kvasnice chybět. Řešení přinesl vídeňský sládek a podnikatel Adolf Ignaz Mautner, rodák ze Smiřic u Hradce Králové. Lisované droždí vyráběl od roku 1846, zpočátku ale nemělo dobrou kvalitu. Kolem roku 1847 vyvinul s mladým chemikem Juliem Reininghausem, který si později vzal jeho dceru, takzvaný vídeňský postup. Cech vídeňských pekařů mu za droždí v roce 1850 udělil cenu a postup se prosadil po celém světě.

Lisované droždí tedy není americký vynález, ale vídeňský, a stál za ním rodák z Čech. Fleischmann ho nevymyslel. I Klieger v knize o jeho rodině výslovně píše, že v Americe se mu vynález lisovaného droždí připisuje neprávem. Fleischmannova genialita podle něj spočívala v tom, že vídeňský postup přenesl do Ameriky, vzbudil po droždí poptávku a vybudoval pro ně chytrý prodej a rozvoz. A právě tím změnil svět.

Cincinnati 1868: od košíku k továrně

Kdy přesně do Ameriky odešel, se prameny neshodnou. Anglická Wikipedie uvádí rok 1865, jiné americké zdroje 1866 nebo 1868. Kliegerova kniha to líčí podrobněji. O vystěhování podle ní přemýšlely děti Abrahama a Babette Fleischmannových už v 60. letech, v době prusko-rakouské války. Počátkem roku 1866 se v New Yorku vdávala Charlesova sestra Josephine a Charles s bratrem Maxem přijeli na svatbu. V listopadu 1866 se Charles v New Yorku oženil s Newyorčankou Henriettou Robertsonovou, nejspíš se s ní ještě vrátil do Evropy a v srpnu 1867 požádal o americké občanství. Časem se do Ameriky vystěhovaly všechny děti Fleischmannových.

V Americe ho zklamal místní chléb. Firemní legenda dodává, že se kvůli tomu hned vrátil do Evropy, vybral kvalitní kmen kvasinek a přivezl si ho přes oceán v lahvičce v kapse vesty. Klieger tuhle historku považuje za nejspíš smyšlenou. Za jisté ale bere, že Fleischmann poznal, jak Amerika v kvašení zaostává za Evropou, a viděl v tom příležitost. Američtí pekaři tehdy kynuli těsto domácími kvásky, směsmi z cukru, sladu a brambor nebo pěnou z piva a výsledek býval nevyzpytatelný.

Podle Kliegera našli bratři v New Yorku práci v lihovaru, který pálil takzvaným uherským postupem, tedy tím, ve kterém se Charles vyučil. Seznámili se tam s cincinnatským lihovarníkem Juliem Freibergem a nejspíš na jeho popud se v roce 1868 přestěhovali do Cincinnati, tehdy jednoho z největších průmyslových měst Spojených států s početnými německými a středoevropskými komunitami. Tady se spřátelili s podnikatelem Jamesem Gaffem.

Encyklopedie uvádějí, že Charles, jeho mladší bratr Max a Gaff založili firmu Gaff, Fleischmann & Co. hned v roce 1868. Klieger to podává jinak. Bratři u Gaffa podle něj nejspíš nejdřív pracovali a k droždí ho přivedla až jeho cesta po uherských lihovarech v roce 1870. Gaff tam ochutnal pečivo z lisovaného droždí, po návratu se na ně Charlese zeptal a ten mu odpověděl, že ho umí vyrobit. Gaff se prý jen podivil, proč mu to neřekl dřív. Firma pak podle Kliegera vznikla s kapitálem 40 000 dolarů a na jaře 1870 koupili společníci za 20 000 dolarů pozemek u řeky Ohio v Riverside za Cincinnati. Postavili na něm továrnu, podle Kliegera první továrnu na droždí v Americe. Gaff v podniku měl polovinu, každý z bratrů čtvrtinu. Jejich výrobek byl první lisované droždí prodávané v Severní Americe.

Podle Kliegera droždí kvasilo v měděných kádích ve sladové zápaře z kukuřice, žita, ječmene a cukru. Pak se lisovalo přes plátno do kostek a balilo do cínové fólie. Vydrželo jen pár dní, a tak se muselo hned prodat. Asi po roce provozu továrnu zachvátil požár, když nočnímu hlídači vybuchla lucerna. Firma byla pojištěná a rychle ji obnovila.

Američané si na novinku zvykali pomalu. Kupovali ji hlavně přistěhovalci z Evropy, kteří chtěli péct chléb jako doma, starousedlé rodiny i pekárny byly zpočátku nedůvěřivé. Charles proto zpočátku roznášel kostky droždí v košíku dům od domu. Později firma najala desítky rozvážečů a „Fleischmannův muž“ s koněm a vozíkem se stal běžným obrázkem amerických ulic. Čerstvost byla u droždí rozhodující, a tak firma postupně vybudovala hustou síť rozvozu. Na přelomu 70. a 80. let už droždí odebíralo víc než tisíc pekáren. Podle přehledu dějin značky, který archivuje Knihovna a archiv Kanady, nebylo v celé zemi nikdy na skladě víc droždí, než kolik se spotřebovalo za týden. Rozvoz se zlepšil, když v 80. letech přišly chladicí železniční vozy.

Charles se nespokojil s převzatými postupy a získal řadu patentů. První z nich dostal v srpnu 1870 na zařízení k čištění lihovin, o dva roky později na přístroj, který z kvasných kádí sbíral pěnu bohatou na kvasinky. Patent přímo na výrobu lisovaného droždí podle Kliegera získal bratr Henry, který tehdy přijel z Uher, a přenechal ho Charlesovi. Kvašení firma brzy využila i jinak: od roku 1870 pálila i gin a později patřila k největším výrobcům octa na světě.

Vídeňská pekárna a první chlebová fronta

Zlom přinesla Světová výstava ve Filadelfii v roce 1876, první oficiální světová výstava ve Spojených státech. Fleischmannovi a Gaff za koncesi na výstavišti zaplatili 3 000 dolarů a postavili tu vzorovou vídeňskou pekárnu s kavárnou. Návštěvníkům v ní předváděli kynutí, pekli chléb a nabízeli vídeňské pečivo, kávu, zmrzlinu a čokoládu. Pekárna se stala hitem výstavy, kterou podle odhadů navštívilo přes deset milionů lidí, a po jejím skončení vyrostly podobné vídeňské pekárny s kavárnou ve Filadelfii, New Yorku, San Francisku a dalších městech. Prodej droždí prudce stoupl.

Jak se firma tehdy prezentovala, ukazuje její reklamní kartička z doby výstavy. Na rubu se Gaff, Fleischmann & Co. představuje jako původní výrobce lisovaného droždí ve Spojených státech a vedle anglického „compressed yeast“ uvádí i německé „Presshefe“, francouzské a španělské označení. Podle textu kartičky postavila pekárnu proto, aby veřejnosti ukázala kvality svého droždí, a vedle ní zvala do elegantní kavárny na vídeňský způsob.

Nejslavnější z vídeňských pekáren stála v New Yorku na rohu Broadwaye a 10. ulice, hned vedle kostela Grace Church. Vedl ji Charlesův bratr Louis Fleischmann.

Louis, voják od Sadové

I Louisův příběh začíná v českých zemích. Podle nekrologů, které v září 1904 otiskly americké a kanadské noviny, pocházel z okolí Olomouce. Sloužil v rakouské armádě a vyznamenal se v roce 1866 v bitvě u Sadové, kterou u nás známe spíš jako bitvu u Hradce Králové. V armádě zůstal do roku 1874, pak odešel za bratry do Ameriky. Podle Kliegera mu Charles a Max svěřili vedení svých stálých vídeňských pekáren v New Yorku a Filadelfii.

Půl bochníku o půlnoci

Hladoví muži se zastavovali u mříže v chodníku, odkud voněly čerstvé bochníky z pekárny v suterénu. Podle nekrologů začal Louis už o Vánocích 1876 po zavírací době rozdávat neprodaný chléb všem, kdo přišli, a před pekárnou se brzy každou noc tvořila dlouhá řada. Chléb se vydával kolem půlnoci, každý dostal půl bochníku a v zimě k němu hrnek horké kávy. Za noc se tak rozdaly stovky bochníků, jednou ve frontě napočítali 479 mužů.

Louis nedával jen jídlo. V pekárně visela tabule s nabídkami zaměstnavatelů a muži z fronty tu mohli najít i práci. Kritici mu vyčítali, že z lenochů dělá žebráky, chléb se ale rozdával dál. Dobový New York Times o frontě psal jako o snad nejmalebnější a jedné z nejznámějších dobročinných akcí na světě.

Louis Fleischmann zemřel 25. září 1904 v New Yorku. Fronta ale pokračovala i po jeho smrti. Pozemek pekárny koupil v roce 1905 kostel Grace Church, budovu v roce 1908 zbourali a fronta se přestěhovala k pronajatému domu o blok dál. Místo pekárny vznikl u kostela trávník. Zvyk vydržel zhruba do roku 1918, tedy přes čtyřicet let, a dal angličtině slovo breadline, chlebová fronta. Dnes se jím označuje i hranice chudoby. Fleischmannovu půlnoční frontu na Broadwayi zachytil v roce 1900 i Theodore Dreiser v románu Sestřička Carrie.

Senátor, bankéř a jméno na mapě

V roce 1879 James Gaff zemřel. Jeho dědicové podle Kliegera o podnik nestáli a v roce 1881 prodali svůj podíl bratrům Fleischmannovým za 500 000 dolarů. Firma se pak jmenovala Fleischmann & Company. Max se přestěhoval do New Yorku, kde vedl tamní provoz až do své smrti v roce 1891.

Z muže s košíkem droždí se stala jedna z předních osobností Cincinnati. Zasedal ve správních radách zhruba pětadvaceti cincinnatských podniků, pomáhal založit Market National Bank a od roku 1887 až do smrti byl jejím prezidentem. Když se v roce 1893 ukázalo, že pokladník banky zpronevěřil 160 000 dolarů, uhradil Fleischmann podle Kliegera schodek z vlastní kapsy, aby lidé nezačali hromadně vybírat vklady. Pokladníkův dům si vzal jako zástavu a po jeho smrti ho vrátil vdově. Za republikány byl v letech 1879 a 1895 zvolen do senátu státu Ohio a patřil k blízkým přátelům a rádcům Williama McKinleyho, pozdějšího prezidenta Spojených států. Se syny choval i dostihové koně a McKinleymu podle Kliegera jednoho koně daroval, když se stal prezidentem v březnu 1897, tedy v posledním roce Fleischmannova života. William McKinley byl 25. prezidentem Spojených států amerických. Úřad zastával od 4. března 1897 do 14. září 1901, kdy zemřel na následky atentátu.

Jeho jméno nese také vesnice v pohoří Catskills ve státě New York. Fleischmann tam v roce 1883 koupil pozemky u železniční stanice, protože ho trápily potíže s dýcháním a lékaři mu doporučili víc pobytu venku. Rodina postavila letní sídla, za ní přišly další bohaté židovské rodiny, které vybraná letoviska jinde odmítala, a dobový tisk o obci psal jako o „Newportu Catskills“. Osada Griffin Corners se v roce 1913 přejmenovala na Fleischmanns. Dnes v ní žije kolem dvou set lidí.

S manželkou Henriettou měl dceru Bettie a syny Julia a Maxe, které už podle Kliegera vychovávali jako unitářské křesťany. Charles Fleischmann zemřel 10. prosince 1897 v Cincinnati. Teprve po jeho smrti se podle Kliegera ukázalo, kolik tiše rozdával na dobročinnost. Pohřbený je na hřbitově Spring Grove v mauzoleu, které napodobuje athénský Parthenón.

Co po něm vykynulo

Firmu po něm převzal syn Julius, v letech 1900 až 1905 nejmladší starosta, jakého Cincinnati do té doby mělo. Pod jeho vedením zažila největší rozmach. V roce 1929 ji bankovní dům J. P. Morgana sloučil s dalšími podniky do koncernu Standard Brands. Když prohibice omezila prodej lihovin, hledala firma pro droždí nový trh a začala ho propagovat jako zdravou potravinu plnou vitamínů. Reklamy slibovaly, že pomáhá na trávení i na pleť. Americká lékařská asociace proti tomu protestovala a v roce 1936 tvrzení zpochybnil i časopis Consumer Reports.

Za druhé světové války vyvinuly laboratoře firmy aktivní sušené droždí, které nepotřebovalo chlazení, a americká armáda ho tak mohla vozit vojákům za oceán. V roce 1984 přišlo instantní droždí RapidRise, které podle výrobce zkracuje kynutí až o polovinu.

Z rodinného bohatství vyrostlo i něco, co s pečením nesouvisí. V roce 1924 z něj synovec bratrů Fleischmannových Raoul financoval vznik slavného amerického týdeníku The New Yorker.

Značka Fleischmann’s žije dodnes. Od roku 2004 ji vlastní britský potravinářský koncern Associated British Foods, který ji začlenil do své divize AB Mauri. Fleischmannovo droždí se prodává ve Spojených státech a Kanadě a patří k nejznámějším značkám droždí na světě. V roce 2008 uvedla Americká pekařská společnost Charlese Fleischmanna do své Síně slávy.

Časová osa

• 3. 11. 1835 - v Krnově se podle encyklopedií narodil Charles Fleischmann (podle Kliegerovy knihy 3. 11. 1834).
• 1846 až 1850 - Adolf Ignaz Mautner ze Smiřic vyvíjí ve Vídni lisované droždí, v roce 1850 dostává cenu vídeňských pekařů.
• 1848 - v Krnově je obnovena židovská obec.
• 1865 nebo 1866 - Fleischmann odchází do Spojených států (podle Wikipedie 1865, podle Kliegera přijíždí počátkem roku 1866 na svatbu sestry a v listopadu se v New Yorku žení).
• 1866 - bratr Louis bojuje v rakouské armádě u Sadové (Hradec Králové).
• 1868 - bratři se stěhují do Cincinnati, podle encyklopedií vzniká firma Gaff, Fleischmann & Co.
• 1870 - první patent, firma začíná pálit gin, podle Kliegera vzniká továrna v Riverside u Cincinnati.
• 1874 - Louis odchází z armády a následuje bratry do Ameriky.
• 1876 - vídeňská vzorová pekárna na Světové výstavě ve Filadelfii, o Vánocích začíná v New Yorku chlebová fronta.
• 1879 - umírá James Gaff, Fleischmann je zvolen do senátu státu Ohio, podruhé v roce 1895.
• 1881 - bratři vykupují podíl Gaffových dědiců, firma se jmenuje Fleischmann & Company.
• 1883 - kupuje pozemky v Catskills, vzniká letní sídlo rodiny.
• 1887 - stává se prezidentem Market National Bank.
• 1891 - v New Yorku umírá bratr Max.
• 10. 12. 1897 - umírá v Cincinnati.
• 1900 až 1905 - syn Julius je starostou Cincinnati.
• 25. 9. 1904 - v New Yorku umírá Louis Fleischmann, chlebová fronta pokračuje.
• 1908 - budovu pekárny u Grace Church bourají, fronta se stěhuje o blok dál.
• 1913 - obec Griffin Corners se přejmenovává na Fleischmanns.
• kolem 1918 - s koncem pekárny a kavárny končí i chlebová fronta.
• 1924 - synovec Raoul financuje vznik týdeníku The New Yorker.
• 1929 - firma se stává součástí koncernu Standard Brands.
• 2. světová válka - vzniká aktivní sušené droždí.
• 1984 - instantní droždí RapidRise.
• 2004 - značku kupuje Associated British Foods.
• 2008 - Fleischmann je uveden do Síně slávy Americké pekařské společnosti.

Proč ho doma skoro neznáme

Fleischmannovo droždí se prodává v Americe a Kanadě, u nás je jeho jméno skoro neznámé. Nepomáhají tomu ani encyklopedie. Americké zdroje ho většinou označují za maďarského Američana a článek o obci Fleischmanns na anglické Wikipedii dokonce uvádí, že se narodil u Budapešti. Označují jej za rodáka z Uher. Česká Wikipedie o něm má jen krátký článek přeložený z angličtiny a Krnov v něm figuruje jen jako místo narození. Mezinárodní databáze Wikidata ho naopak vede jako česko-amerického podnikatele.

S Krnovem ho nespojují ani firemní weby. Oficiální historie značky Fleischmann’s Yeast i společnost AB Mauri, která dnes droždí Fleischmann’s vyrábí pro pekaře, píšou jen, že bratři odešli z Rakouska-Uherska. AB Mauri Charlese na svém webu představuje jako rakouského sládka. Rakousko-Uhersko přitom vzniklo až v roce 1867.

Přitom je příběh lisovaného droždí do velké míry příběhem lidí z českých zemí. Adolf Ignaz Mautner ze Smiřic dal Evropě vídeňský postup výroby a Charles Fleischmann, podle encyklopedií rodák z Krnova, ho odvezl přes oceán a naučil s ním péct Ameriku.

Odkud se vzal Krnovák

Na jeho jméno jsem narazil při procházení historických dat pro Historický kalendář. Do té doby jsem o něm nikdy neslyšel. Čím víc pramenů jsem pročetl, tím víc rozporů jsem v nich našel, a proto u sporných údajů uvádím, odkud pocházejí.

Krnov jako jeho rodiště jsem dohledal nejméně na deseti webech: na anglické, německé i české Wikipedii, ve Wikidatech a na pamětních a rodopisných webech jako Find a Grave nebo Geni. Ty, které uvádějí zdroj, ale odkazují buď na Wikipedii, nebo na jednu knihu. Do anglické Wikipedie Krnov doplnil v únoru 2009 anonymní přispěvatel s odkazem na obrazovou publikaci P. Christiaana Kliegera The Fleischmann Yeast Family z roku 2004. Do té doby tam jako rodiště stála Budapešť. Kliegerova kniha je tak jediný samostatný pramen, ke kterému se Krnov dá vystopovat.

Je to ale pramen, který má váhu. Klieger je kulturní antropolog a historik, v době vydání knihy působil jako vedoucí kurátor historie v Oaklandském muzeu Kalifornie. K Fleischmannům se dostal, když psal historii soukromého ostrova na Havaji, který kdysi patřil jednomu z dědiců rodiny. Jeho kniha je nejpodrobnější práce o rodině a firmě, kterou jsem našel. Encyklopedická hesla a firemní profily si údaje přebírají jedno od druhého. Klieger naopak vychází z vlastního bádání a z dobových fotografií, reklam, patentů a dokumentů. Uvádí i věci, které jinde chybějí nebo se v nich prameny rozcházejí, a to s konkrétními daty: svatbu sestry v New Yorku v roce 1866, žádost o americké občanství v roce 1867, koupi pozemku pro továrnu v Riverside v roce 1870 nebo věk při úmrtí. Proto se o jeho knihu v tomto článku opírám nejvíc.

V knize jsem příslušnou pasáž našel na straně 18. Klieger v ní píše, že se Charles Louis Fleischmann narodil 3. listopadu 1834 v malém pohraničním městečku Jägerndorf u pruských hranic, dnes Krnově, a že byl druhým ze sedmi dětí Abrahama (Aloise) a Babette. Odkud to má, zde neuvádí. Jeho rok 1834 ale potvrzuje úmrtní záznam z Cincinnati, podle kterého Fleischmann zemřel ve věku 63 let. Stejný věk uvádí i sám Klieger. Rok 1835 naopak stál v anglické Wikipedii už od roku 2008, kdy ho ještě vedla jako rodáka z Budapešti. Když do ní v roce 2009 přibyl Krnov podle Kliegera, rok zůstal původní. Spojení „Krnov a 3. listopadu 1835“, které dnes opakují encyklopedie, tak nejspíš vzniklo složením dvou různých pramenů. Pravděpodobnější je Kliegerův rok 1834.

Proti Krnovu ale stojí dobové americké záznamy, které ho vedou jako rodáka z Uher, a v krnovské matrice zápis není, protože se do ní židovské děti nezapisovaly. I sám Klieger píše, že bratr Henry přijel do Ameriky z Uher. Do českých zemí vede rodinu i Charlesův bratr Louis, kterého nekrology uvádějí jako rodáka z okolí Olomouce. Krnovákem je tedy Charles Fleischmann podle jedné knihy, z níž údaj převzaly encyklopedie, ne podle matriky. Je to ale kniha od autora, který rodinu Fleischmannů prozkoumal důkladněji než kdokoli, koho jsem při psaní našel.

Víte o rodině Fleischmannů v Krnově víc, třeba kde stál dům, obchod nebo výrobní prostory Fleischmannova otce, jak dlouho tu rodina žila nebo kde mohlo být zapsané jeho narození? Napište nám nebo se podělte v diskusi pod článkem.

Zdroje a poznámky

• Charles Louis Fleischmann. Wikipedie, anglická verze - narození v Krnově, rodiče, studia, Vídeň, rok 1865, založení firmy 1868, výstava 1876, patenty, Market National Bank, mauzoleum, Síň slávy 2008.
• Charles Louis Fleischmann: rozdíl mezi verzemi. Wikipedie, anglická verze, úprava z 2. 2. 2009 - rodiště změněno z Budapešti na „Jaegersdorf, Moravia“ (později opraveno na Jägerndorf) s odkazem na knihu P. Christiaana Kliegera.
• P. Christiaan Klieger: The Fleischmann Yeast Family. Arcadia Publishing, edice Images of America, 2004, s. 15 až 30 (ukázka na Knihách Google) - narození 3. 11. 1834 v Jägerndorfu, dnes Krnově, rodiče Abraham (Alois) a Babette, sedm dětí, otec obchodník, ve 13 letech do Prahy a Vídně, vyučení u uherského šlechtice (s. 18); vynález lisovaného droždí mu v USA připisován neprávem, svatba sestry 1866, sňatek s Henriettou Robertsonovou, legenda o lahvičce nejspíš smyšlená (s. 15); Freiberg, Cincinnati 1868, výroba a prodej dům od domu, požár továrny (s. 16); odkup podílu 1881, Louis jako vedoucí vídeňských pekáren, Max (s. 17); cesta Jamese Gaffa do Uher (s. 19); patenty a bratr Henry (s. 20); Riverside 1870 (s. 21); výstava 1876 (s. 23); rozvážeči (s. 27); rodina a McKinley (s. 28); Catskills (s. 29); banka 1893 a úmrtí ve věku 63 let (s. 30). Zdroj údaje o Krnově pro Wikipedii a další weby.
• US 106530: Improvement in apparatus for rectifying alcoholic liquors. Patent Spojených států z 16. 8. 1870, Google Patents - vynálezce uveden jako Charles Louis Fleischmann z Cincinnati.
• Charles Louis Fleischmann (Q1065210). Wikidata - datum a místo narození, označení česko-americký podnikatel.
• Charles Louis Fleischmann. Find a Grave, pamětní záznam 4446 - Krnov, odchod do USA 1866, úmrtí v Cincinnati, hřbitov Spring Grove, otec Abraham Nathan Fleischmann.
• Fleischmann, Charles (Death, 1897-12-10). Cincinnati Health Department, digitální sbírky University of Cincinnati - úmrtní záznam: věk 63 let, země narození Uhry, hřbitov Spring Grove.
• Matrika narozených, Krnov, 1830 až 1840. Zemský archiv v Opavě, Sbírka matrik Severomoravského kraje I, sign. Kr I 16, inv. č. 822 - katolická matrika s rubrikami jen pro katolíky a protestanty, za rok 1835 209 katolických dětí, 3. listopadu bez zápisu (snímky 109 a 111).
• Charles Louis Fleischmann. The Tombstone Tourist - senát Ohia 1879 a 1895, William McKinley, správní rady podniků v Cincinnati.
• Charles L. Fleischmann. Prabook - senát Ohia 1879 a 1895, údaj o narození u Budapešti, sedm sourozenců včetně bratrů Maximiliana a Louise.
• Charles Fleischmann. American Society of Baking, Síň slávy - droždí z kukuřice, žita a sladu, roznášení dům od domu, přes tisíc pekáren v roce 1879, chladicí vozy, první americký gin.
• Fleischmann’s Yeast. Heirloom Series, sv. 4, Knihovna a archiv Kanady - první lisované droždí v Severní Americe, legenda o lahvičce, košík, týdenní zásoba droždí, druhá světová válka.
• Our History. Fleischmann’s Yeast, web značky - odchod bratrů z Rakouska-Uherska, aktivní sušené droždí, RapidRise 1984, Associated British Foods a AB Mauri 2004.
• Fleischmann’s Yeast. Wikipedie, anglická verze - Standard Brands 1929, reklamy za prohibice, Consumer Reports 1936, Raoul Fleischmann a The New Yorker, prodej v USA a Kanadě.
• Joel Haber: How Fleischmann’s yeast built the Jewish Catskills. Jewish Telegraphic Agency, 2021, převzato My Jewish Learning - učení v Praze a Vídni, legenda o lahvičce, vídeňský původ postupu, chladicí vozy.
• Fleischmann’s - A tradition of quality. OK.org - cesta na svatbu sestry v New Yorku, údaj o narození v roce 1834.
• Brian J. Pape: Then and Now: Fleischmann & Co. Headquarters. WestView News, 2022 - roky 1834 až 1897, příjezd do New Yorku v roce 1866 a práce v lihovaru.
• Fleischmann’s Yeast @ 150. AB Mauri North America - Charles Fleischmann jako rakouský sládek, odchod z Rakouska-Uherska.
• History of Fleischmann’s Yeast. Breadworld by Fleischmann’s - odchod bratrů z Rakouska-Uherska, deset milionů návštěvníků výstavy.
• Looking for Some Gin-spiration: Fleischmann’s Gin from The East Lansing Dump. Campus Archaeology Program, Michigan State University - gin od roku 1870, výstava 1876 jako první oficiální světová výstava v USA.
• AB Mauri - 150 Years & Counting. Baking & Snack, 2018 - výstava 1876 a přes deset milionů návštěvníků.
• Centennial exhibition Vienna model baker (líc kartičky). Free Library of Philadelphia, digitální sbírky, signatura c110290 - rytina pekárny, rozměry budovy 105 × 142 stop, umístění na výstavišti.
• Centennial exhibition Vienna model baker (rub kartičky). Free Library of Philadelphia, digitální sbírky - text kartičky o lisovaném droždí, pekárně a kavárně, litograf Julius Bien.
• Early chains: Vienna Model Bakery & Café. Restaurant-ing through History, 2008 - úspěch pekárny na výstavě a pobočky v dalších městech, bratři Charles, Maximilian a Louis, konec chlebové fronty kolem roku 1918.
• Barry Popik: Bread Line. The Big Apple - dobové zprávy z let 1904 až 1908 o Louisi Fleischmannovi (Washington Post, Chicago Daily Tribune, New York Times): původ z okolí Olomouce, Sadová, armáda do roku 1874, začátek chlebové fronty o Vánocích 1876, až 500 bochníků za noc, káva, tabule s nabídkami práce, kritika, zbourání budovy 1908, Grace Church.
• Origin of breadline. Word Histories, 2018 - původ slova breadline, nekrolog Louise Fleischmanna v The Gazette (Montreal) z 26. 9. 1904, 479 čekajících mužů.
• Theodore Dreiser: Sister Carrie, kapitola 47. Standard Ebooks - román z roku 1900, česky jako Sestřička Carrie, Fleischmannův chléb o půlnoci na rohu Broadwaye a 10. ulice.
• Selling Baked Goods from the Grace Church Yard, and the Birth of the Bread Line. EV Transitions, 2010 - pekárna na Broadwayi, Louis Fleischmann a jeho bratři Charles a Max.
• Fleischmanns, New York. Wikipedie, anglická verze - koupě pozemků 1883, přejmenování 1913, počet obyvatel, údaj o narození u Budapešti.
• Fleischmann’s station. Wikipedie, anglická verze - letní sídlo na radu lékařů.
• Fleischmanns: A Hebrew Hamlet in the Catskills. The Baron Hirsch Community - židovské letní sídlo, „Newport Catskills“.
• Julius Fleischmann. Wikipedie, anglická verze - starosta Cincinnati 1900 až 1905, dostihoví koně.
• AB Mauri upgrades St. Louis headquarters with tech center and baking lab. BakeryAndSnacks, 2019 - Fleischmann’s jako jedna z nejznámějších značek droždí na světě.
• Brand History: Fleischmann’s Distilling Corporation. Bourbon Veach, 2020 - údaj o narození v Budapešti v roce 1834.
• Adolf Ignaz Mautner von Markhof. Wien Geschichte Wiki - narození ve Smiřicích, nedostatek kvasnic po přechodu na spodně kvašené pivo, lisované droždí od roku 1846, vídeňský postup.
• Josef Mentschl: Mautner von Markhof, Adolf Ignaz Ritter. Neue Deutsche Biographie 16, 1990 - Julius Reininghaus, vídeňský postup, kvasnice pro bílé pečivo.
• Beer brewer, benefactor and progenitor. Dynastie Mautner Markhof - vídeňský postup 1847, cena cechu vídeňských pekařů 1850.
• Krnov Synagogue. Wikipedie, anglická verze - rodiny se zvláštním povolením, obnovení obce 1848, synagoga 1871.
• Krnov, židovská obec. 10 hvězd, revitalizace židovských památek - zákaz židovského osídlení ve Slezsku.

Portrét v článku
Charles Fleischmann v publikaci Prominent and Progressive Americans, New York Tribune, 1902, autor neuveden. Wikimedia Commons, soubor Charles Fleischmann 001.jpg, volné dílo (public domain v USA), zmenšeno.

Ilustrace na konci článku
Vytvořeno umělou inteligencí v Canvě pro Magazín Město Albrechtice. Nejde o dobový obraz ani o skutečnou podobu Charlese Fleischmanna.

Kartička z výstavy 1876
Líc a rub reklamní kartičky Gaff, Fleischmann & Co. s Vídeňskou vzorovou pekárnou na Světové výstavě ve Filadelfii, litografie Julius Bien. Free Library of Philadelphia, zmenšeno.