Zlato pod Příčným vrchem: historie, kterou lidé mají rádi, a těžba, kterou nechtějí

1 352 slov doba čtení 7 minut

Těžba zlata u Zlatých Hor: Heřmanovicím by připadla čtvrtina peněz. Jak to celé dopadne?
Státní podnik Diamo shrnul v brožuře výsledky první části studie proveditelnosti ložiska u Zlatých Hor. Při obnovení těžby by se tu ročně dalo získat kolem 620 kilogramů zlata. Ložisko zasahuje i do Heřmanovic, které by z plateb za těžbu dostávaly zhruba čtvrtinu. O těžbě ale zatím nebylo rozhodnuto a mnoho místních ji dlouhodobě odmítá.

Heřmanovice: menší část ložiska, čtvrtina peněz

Ložisko Zlaté Hory - Západ leží pod masivem Příčného vrchu, přímo u hranice Zlatých Hor a Heřmanovic, která je zároveň hranicí Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Průzkumné území Diama o rozloze 5,87 km² leží podle map České geologické služby a katastru zhruba z 90 procent na území Zlatých Hor, zbytek zasahuje do Heřmanovic. Obec s přibližně 330 obyvateli patří do okresu Bruntál a pramení v ní řeka Opavice.

Heřmanovic se průzkum týká ještě víc. Od ledna 2025 má Diamo podle registru České geologické služby další průzkumné území Zlaté Hory-Heřmanovice, kde do roku 2030 prověřuje stopové a vzácné prvky. Leží jižně od toho prvního a zhruba z poloviny přímo na katastru Heřmanovic.

Na případných platbách by ale Heřmanovice měly větší podíl, než odpovídá části ložiska pod jejich katastrem. Brožura Diama totiž počítá příjmy podle rozdělení dobývacího prostoru mezi obě samosprávy. Při parametrech studie a dnešních sazbách by Zlaté Hory dostávaly ročně přibližně 8,4 milionu korun a Heřmanovice přibližně 2,9 milionu. Z celkových zhruba 11,3 milionu korun ročně by tak do Heřmanovic mířila asi čtvrtina. Diamo upozorňuje, že jde o hrubý odhad a skutečné částky by závisely na platných předpisech, objemu produkce, cenách kovů a délce provozu.

Otevřít mapu v Mapy.com

Ložisko v číslech podle brožury Diama

Studie počítá s těžbou přibližně 200 000 tun rudy ročně a s asi 120 pracovními místy (předběžný odhad). Galium se teprve prověřuje.

Odhad ročních příjmů obcí

Zdroj obou tabulek: DIAMO, státní podnik, brožura Co ukázala první část studie proveditelnosti? (červenec 2026, PDF). Údaje jsou modelové odhady studie, nikoli rozhodnutí o těžbě.

Jak by těžba vypadala

Podle brožury by se nejednalo o povrchový lom. Ruda by se dobývala pod zemí vrtáním a odstřely a k ložisku by horníci využívali stávající důlní chodby. Upravovala by se hlavně v areálu bývalých Rudných dolů, tedy na místě, které už průmyslu sloužilo.

Studie s kyanidem nepočítá. Ověřuje loužení v glycinu a biologické postupy s pomocí bakterií. Jemný materiál po úpravě by se vracel jako výplň do vytěžených prostor, nové povrchové odkaliště se neplánuje. Úpravna by podle studie spotřebovala asi 117 000 m³ vody ročně. Zdrojem má být důlní voda z jámy č. 3, ze které dnes přirozeně vytéká kolem 160 000 m³ ročně, a voda by se po použití vracela zpět do procesu.

Pro výpočet ekonomiky studie pracuje s 15 lety: tři roky přípravy, deset let těžby a dva roky na ukončení provozu, sanaci a rekultivaci. Deset let je ale jen výpočtový rámec. Pokud další průzkum potvrdí nové zásoby, mohl by provoz při stejném tempu trvat i několik desítek let. Ekonomický model zmiňuje také možnost dobrovolných příspěvků regionu v řádu několika set milionů korun, například na sportovní halu, cyklostezky, koupaliště nebo offroadový areál. O ničem z toho zatím rozhodnuto není.

Historie, kterou lidé mají rádi

Zlato provází Zlaté Hory od středověku, první písemná zmínka o zdejších zlatých dolech pochází z roku 1224. Novodobá těžba polymetalické rudy skončila v polovině 90. let. Jen v lokalitě Zlaté Hory - Západ se podle Diama v letech 1988 až 1993 vytěžilo 643 000 tun rudy.

Hornickou minulost dnes připomíná hlavně Zlatokopecký skanzen se Zlatorudnými mlýny v Údolí ztracených štol na říčce Olešnici mezi Zlatými Horami a Ondřejovicemi. Funkční repliky vodou poháněných mlýnů vznikly podle dobových nákresů a doplňuje je replika hornické osady se strážní věží. Návštěvníci si tu mohou vyzkoušet rýžování a Zlaté Hory pravidelně hostí soutěže zlatokopů, v roce 2010 tu proběhlo i mistrovství světa v rýžování zlata. Areál poškodily povodně v roce 2024, dnes je skanzen opět v provozu.

Těžba, kterou mnozí nechtějí

Na turistice a lázeňství dnes Zlatohorsko staví a průmyslovou těžbu mnoho místních odmítá. Vedení Zlatých Hor se proti obnovení těžby dlouhodobě vymezuje. Starosta Milan Rác už loni uvedl, že v těžbě nevidí přínos pro rozvoj města, které si zakládá na cestovním ruchu. Loni na podzim se proti záměru vyslovili i zastupitelé města. Plány Diama kritizuje také samospráva Heřmanovic.

Obavy má i Dětská léčebna Edel, která ve staré důlní štole provozuje speleoterapii pro děti s nemocemi dýchacích cest. Vedení léčebny se loni obávalo hlavně odklonění vody ve štole a trhacích prací. Diamo v brožuře uvádí, že uvažované místo odstřelů je od speleoterapie vzdálené asi 2,5 kilometru, posudek soudního znalce z prosince 2025 podle něj vychází v bezpečných mezích a větší odstřely chce plánovat mimo dobu, kdy jsou děti v podzemí.

V Heřmanovicích se lidé bojí hlavně o vodu. Zakládající členka místního spolku Heřmánek Milena Reissner loni pro Český rozhlas popsala, že skoro každý dům v obci má vlastní studnu a případná ztráta podzemní vody by ohrozila celou vesnici.

Jak to dopadne?

Dnes to nikdo neví. Diamo samo zdůrazňuje, že o těžbě nebylo rozhodnuto a studie jen ukázala, že má smysl ložisko dál prověřovat. Před případnou těžbou by musela přijít podrobnější studie, pokračování geologického průzkumu, posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) s veřejným projednáním, územní plánování a povolovací řízení. Obyvatelé mohou své připomínky uplatnit právě v procesu EIA a při územním plánování. Hlavní a poslední slovo bude mít podle Diama vláda, která může ložisko ponechat i jako strategickou rezervu.

Jeden formální krok už ale Diamo má za sebou. Podle registru České geologické služby získalo v březnu 2022 předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru Zlaté Hory pro ložisko Zlaté Hory-západ, platný do března 2030. Samotný dobývací prostor zatím stanovený není, ten dřívější, Zlaté Hory I - západ, je v registru vyřazený.

Diamo v brožuře připouští, že pokud by některé riziko nešlo snížit na přijatelnou úroveň, projekt by se musel změnit, nebo zastavit. Slibuje také zveřejňovat nové podklady a projednávat je s obyvateli ještě před klíčovými rozhodnutími.

Zlaté Hory a Heřmanovice tak stojí před otázkou, kterou samotná čísla nevyřeší: zda peníze pro obecní rozpočty a pracovní místa vyváží obavy o vodu, klid a pověst turistického a lázeňského kraje, který se ke zlatu dnes hlásí hlavně skrze svou historii.