U Drakova znovu roste vysoká pec. Památkáři obnovují unikátní Lorenzovu huť

866 slov doba čtení 5 minut

Z hromady kamení zase vysoká pec: na Drakově obnovují poslední dřevouhelnou huť na severu Moravy.
V lesích nad Černou Opavou, na cestě z Vrbna pod Pradědem na Rejvíz, stojí poslední pozůstatek rané výroby železa na severu Moravy a ve Slezsku. Dřevouhelnou vysokou pec u samoty Drakov, známou jako Lorenzova huť, teď památkáři podle průzkumů dozdívají do původní podoby. Obnovu iniciovala obec Heřmanovice, která chce z místa udělat turistický cíl.

Samota v údolí Černé Opavy

Drakov dnes není vesnice. Je to samota v hlubokém zalesněném údolí Černé Opavy, na lesní silnici, která vede z Vrbna pod Pradědem přes Mnichov na Rejvíz. Kousek od ní, přímo u silnice, stojí mohutné kamenné těleso staré vysoké pece. Památka leží na území obce Heřmanovice.

Údolím vedla už ve středověku obchodní stezka. Hlídala ji strážní celnice, německy nazývaná Drachenburg, od které se odvozuje i české jméno Drakov. Turistické prameny kladou její vznik na přelom 13. a 14. století a konec spojují s husitskými válkami. Dnes po ní zbývají jen terénní stopy. Na loupežnickou minulost údolí odkazuje i název naučné stezky Údolím lapků z Drakova.

Stálé osídlení přišlo mnohem později. Na vojenských mapách ze 60. let 18. století je tu zakreslený jen hamr. Domky se objevují až na mapách z let 1836 až 1852, kdy tu kromě hamru stála hájovna a několik stavení lesních dělníků a uhlířů.

Huť, která sloužila jen krátce

Vysoká pec u Drakova vznikla na samém začátku 19. století. Podle starší literatury ji kolem roku 1807 postavili bratři Krischové, nájemci biskupských železáren v Buchbergstalu, dnešní Železné u Vrbna pod Pradědem. Národní památkový ústav uvádí stavbu areálu v letech 1808 až 1811, společně se sousedním Kristiánovým hamrem. Pec dostala jméno Lorenzova, česky Vavřincova.

Kromě samotné pece patřila k areálu kamenná tavírna, zkujňovací hamr s bucharem poháněným vodou, obytné stavení pro dělníky a náhon, který přiváděl vodu z Černé Opavy. Pec tavila železnou rudu pomocí dřevěného uhlí, což byl podle památkářů už v době stavby zastaralý způsob.

Výkon přesto nebyl malý. Památkář Radek Míšanec v reportáži České televize uvedl, že pec mohla dát dvě až pět tun železa denně. Suroviny do ní přitom museli dopravit zhruba dvojnásobek. Podle reportáže mohla železo dodávat v době napoleonských válek.

Provoz ale netrval dlouho. Podle Památkového katalogu skončil už v roce 1814, starší prameny uvádějí 20. léta 19. století a reportáž ČT mluví zhruba o dvaceti letech. Na katastrální mapě z roku 1836 jsou už jen opuštěné domy a v roce 1853 byl areál zlikvidován. Zůstalo jen kamenné těleso pece, asi 6,5 × 6,5 metru v základně a kolem deseti metrů vysoké.

Z kdysi významné železářské oblasti v podhůří Jeseníků se jinak téměř nic nedochovalo. Lorenzova huť je proto patrně poslední stavbou, která tu raně průmyslovou výrobu železa připomíná.

Od hromady kamení k lešení

Opuštěná pec více než sto padesát let chátrala a dostala se mezi ohrožené památky České republiky. První záchranné práce začaly v roce 2005 na podnět Spolku Přátelé Vrbenska. Dílčí sanace z let 2005 až 2007 ale rozpad úplně nezastavila. Místostarosta Heřmanovic Hynek Sekanina tehdejší zásah v reportáži ČT označil za „elementární dílčí záchranu“, jejíž stopy jsou na peci dodnes vidět.

Nová etapa začala v roce 2023. V roce 2025 proběhl průzkum, statické zajištění, sanace základů a vnější plášť se doplnil do výšky tří metrů. Teď pokračuje dostavba pece do původního tvaru. Z původní pece zůstalo jádro vyzděné cihlami, nové zdivo vzniká z původního kamene. Část pece byla zasypaná sutí, kterou museli dělníci nejdřív vytěžit.

„Je to taková vědecká rekonstrukce, která vychází z vědeckých průzkumů,“ popsal obnovu v reportáži vedoucí metodického centra Miloš Matěj. Podoba pece podle něj vychází z archeologických průzkumů a ze srovnání s podobnými vysokými pecemi, které se dochovaly jinde.

Kdy bude sanace hotová, zatím není jasné. Podle reportáže záleží na tom, jak rychle a kolik peněz se podaří získat. Obec Heřmanovice by chtěla lokalitu proměnit v turistický areál.

Video je dostupné na webu České televize. Kliknutím jej otevřete v novém okně.

Obnova dřevouhelné pece v Heřmanovicích

Tip na výlet: Údolím lapků z Drakova

Pec stojí přímo u lesní silnice, takže se k ní dá dojít pěšky i dojet na kole. Údolím vede naučná stezka Údolím lapků z Drakova, která vznikla z iniciativy spolku Přátelé Vrbenska. Měří 12 kilometrů, má deset zastavení a vede z Vrbna pod Pradědem přes Mnichov a Drakov až na Rejvíz. Je nenáročná, hodí se pro pěší i cyklisty a projdete ji zhruba za tři a půl hodiny.

Dokud obnova pokračuje, je u pece staveniště s lešením. Počítejte s tím, že se k samotné stavbě nedostanete blíž než k oplocení.

Kousek od pece stojí u cesty památný Buk u Drakova, mohutný buk lesní, který stráží příchod ke křižovatce u bývalé osady.

Otevřít mapu v Mapy.com