Poutní kostel Panny Marie Pomocné (Maria Hilf) se nachází asi 3 kilometry jižním směrem od Zlatých Hor – dříve Zuckmantlu. Historie místa se začala psát v době třicetileté války, kdy sem v roce 1647 přitáhli Švédové. 18. července na hoře Boží dar (Gottesgabe), po útěku z města, žena místního řezníka Anna Tannheiserová porodila po prosbě Boha o pomoc a po přímluvě Svatou Pannou zdravého syna Martina, s nímž se pak vrátila domů.
Ten prožil život jako vážený muž – radní svého města. Jeho dcera Dorota Weisová pak splnila poslední otcovo přání. Nechala zhotovit obraz Bohorodičky a zavěsit jej na staré jedli v lesní samotě, kde se její otec narodil. Stalo se tak v říjnu 1718 a již v následujícím roce toto místo začalo přitahovat první poutníky. V první polovině 18. století zde byla vystavěna dřevěná kaple, později přebudovaná na kostel. Bohoslužbě se konaly v kostele až do roku 1955, kdy je komunistické úřady zastavily a vydaly také zákaz konání poutí, které před druhou světovou válkou navštěvovalo ročně 80 a 100 tisíc poutníků.
V roce 1973 byl kostel vyhozen do povětří a buldozery srovnán se zemí. V roce 1990 byl ustanoven přípravný výbor na obnovu poutního místa. Dne 22. dubna téhož roku Svatý otec Jan Pavel II. za účasti statisíců věřících posvětil na Velehradě základní kámen pro stavbu nové mariánské svatyně. V dubnu 1993 byly zahájeny stavební práce. Olomoucký biskup Jan Graubner posvětil nový poutní kostel 23. září 1995. Podrobné informace, jejichž část byla volně využita pro sepsání článku, jsou uvedeny v textech „Vznik a rozvoj poutního místa“ a „Kostel Panny Marie Pomocné“.
Sférické panorama Karel Knapp, video Pavel Bártek, střih Karel Knapp
