Překlad
Newsletter
Odběr novinek

Dostávejte nové články Magazínu Města Albrechtice přímo do e-mailu.

Dvoukrokové ověření

Po odeslání formuláře vám přijde potvrzovací e-mail. Odběr bude aktivní až po kliknutí na potvrzovací odkaz.

Menu

Historický kalendář

Poutní hora

Vrch nad Městem Albrechticemi, kde od roku 1651 stál vyhledávaný jezuitský poutní kostel. Po zrušení za Josefa II. ho roku 1788 zbořili, dnes tudy vede naučná stezka a Městský turistický okruh.

Vrch nebo hora Město Albrechtice

Ukázat na mapě

Celá stránka místa v magazínu

Poutní hora (706 m n. m.), německy Riemerberg, je zalesněný vrch jihozápadně od Města Albrechtic mezi Českou Vsí, Žáry a městem. Vede přes ni Městský turistický okruh a sedmikilometrová naučná stezka Lesů České republiky, která spojuje původní křížovou cestu z města na Poutní horu se zříceninou hradu Burkvíz. Až do konce 18. století tu stál poutní kostel, k němuž putovali věřící z celého Rakouského Slezska.

Kaple tu stála už v 16. století a visel v ní malý zvon nisského zvonaře Pavla Herla z roku 1599. Po třicetileté válce spravovali albrechtické panství jezuité a roku 1651 tu z podnětu jezuitské koleje v Nise postavili poutní kostelík Panny Marie s kopií sošky Panny Marie Foyenské. Papež Inocenc X. udělil poutníkům odpustky a podle albrechtické farní kroniky se sem scházelo až 20 000 věřících. Jezuité kostelík roku 1723 rozšířili, kolem roku 1733 ho ale zbořili a začali stavět nový, velký kostel, dokončený roku 1760. Měřil 42 metrů na délku, 18 na šířku a 15 na výšku, měl pět vchodů a byl prý vidět až z jezuitské koleje v Nise, vzdálené přes 40 kilometrů. Na pouti na Poutní hoře byli Albrechtičtí i 27. července 1746, když v poledne vypukl ve městě požár, který zničil celé náměstí.

Slávu poutního místa ukončily josefínské reformy. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 byl kostel zabaven a roku 1782 ho dekret císaře Josefa II. zrušil a určil k prodeji a zboření. Poslední mši tu sloužil albrechtický farář 26. července 1784. V prosinci 1787 kostel vydražil rychtář Josef Jäschke z České Vsi a roku 1788 ho zbořil. Vybavení skončilo v kostele ve Městě Albrechticích a v nově stavěném kostele na Valštejně, cihly, kámen a dřevo si lidé rozebrali na stavby.

Po kostele dnes nezůstaly viditelné stopy a jeho přesné místo není jisté. Na vrcholu je odpočívadlo s informačními panely z doby vzniku Městského turistického okruhu, pod vrcholem dvě malá jezírka. Na svahu směrem k městu stojí kaplička, kterou místní opravili v 90. letech a později ji obnovily Lesy České republiky. U ní v květnu 2010 poprvé zazněla Ebenova Truvérská mše. Při cestě roste buk starý přes 300 let s obvodem kmene přes čtyři metry.

Poutní hora na mapě z let 1830-1831

Výřez mapy Rakouského Slezska z let 1830-1831. Uprostřed Město Albrechtice pod jménem Olbersdorf, jihozápadně od něj značka kaple s popiskem St. Maria na místě Poutní hory. Kolem Neudorfel (Česká Ves), Heintzendorf (Hynčice), Burgwiese (Burkvíz), Göppersdorf (Linhartovy) a Tropplowitz (Opavice). Terén je kreslený šrafami.

Na mapě Rakouského Slezska, kterou v letech 1830-1831 vydal ve Vratislavi nakladatel Franz Ernst Christoph Leuckart, leží Město Albrechtice pod jménem Olbersdorf. Jihozápadně od něj, nad Českou Vsí, stojí popisek St. Maria. Patří ke křížku nad tečkou, kterým legenda mapy označuje kapli.

Mapa vyšla přes čtyřicet let po zboření poutního kostela. Značka proto nejspíš zachycuje menší kapli, která na hoře zůstala nebo vznikla po zboření kostela. Kreslíř ale mohl údaj převzít i ze starší mapy. Malou kapli s několika obrazy tu ještě ve 30. letech 20. století popsal Franz Heisig, jinak na vrcholu našel jen hromady kamení.

Velké proložené „dorf“ je konec jména Olbersdorf, které se táhne přes celé panství. Zkratka M. H. znamená podle legendy menší panství (Minder Herrschaft).

Na mapě a dnes: Olbersdorf (Město Albrechtice), St. Maria (Poutní hora, Riemerberg), Neudorfel (Česká Ves), Heintzendorf (Hynčice), Burgwiese (Burkvíz), Göppersdorf (Linhartovy), Tropplowitz (Opavice a polská Opawica), Reigelsdorf (Rudíkovy, část Třemešné), Bischoffswalde (zaniklé Biskupice).

Mapa: Výřez mapy Oesterreichisch Schlesien, list I (Knížectví krnovské), autor uveden jako Schilling, Breslau: F. E. C. Leuckart 1830-1831, měřítko asi 1 : 80 000. Univerzitní knihovna ve Vratislavi, oddělení kartografických sbírek, sign. 3185-IV.B., volné dílo (Public Domain Mark 1.0). Výřez a zmenšení Magazín Město Albrechtice, kliknutím mapu zvětšíte. Celá mapa v Digitální knihovně Vratislavské univerzity

Dějiny v datech

Zdroje 7

Zpět na přehled historického kalendáře