Překlad
Newsletter
Odběr novinek

Dostávejte nové články Magazínu Města Albrechtice přímo do e-mailu.

Dvoukrokové ověření

Po odeslání formuláře vám přijde potvrzovací e-mail. Odběr bude aktivní až po kliknutí na potvrzovací odkaz.

Menu

Historický kalendář

Evangelický kostel Krnov

První písemná zmínka 29. 4. 1901

Novogotický kostel z let 1901 až 1903 s 52 metrů vysokou věží na Husově náměstí, který si postavili krnovští evangelíci. Od roku 1945 v něm káže Českobratrská církev evangelická.

Kostel nebo kaple Krnov

Ukázat na mapě

29. 4. 2026 uplynulo 125 let od první písemné zmínky.

Evangelický kostel stojí v parku na Husově náměstí v Krnově a jeho 52 metrů vysoká věž je vidět z velké části města. Postavili ho krnovští evangelíci, kteří se po staletích protireformace poprvé sešli k bohoslužbě 29. září 1872 v bývalé židovské modlitebně. Sbor rychle rostl, roku 1890 se k evangelické víře v Krnově hlásilo 471 lidí, a potřeboval vlastní kostel.

Povolení ke stavbě dostal sbor 29. dubna 1901, pozemek levně koupil od knížete Lichtenštejna. Stavbu kostela a fary provedla firma krnovského stavitele Ernsta Latzela, plány v ní nakreslil architekt Blasch a zakládací listina zmiňuje i stavitele Julia Lundwalla. Základní kámen byl položen koncem června 1901, podle sboru 28., podle zakládací listiny 29. června. Rozpočet činil 32 000 korun za kostel a 25 000 korun za faru. Peníze přispěl Gustav-Adolfský spolek, o stavbu i osamostatnění sboru se zasloužil kurátor major Friedrich von Hake. Kostel v novogotickém slohu posvětil 29. června 1903 slezský senior Krzywon, sbor měl tehdy asi 700 členů. Samostatným sborem se krnovští evangelíci stali roku 1909.

Varhany se dvěma manuály a 22 rejstříky postavila krnovská firma bratří Riegrů. Tři bronzové zvony z dílny Gustava Schwabeho v Bílsku armáda za první světové války zabavila. Roku 1923 daroval sboru tři nové zvony německý evangelický církevní výbor, dva z nich byly znovu odebrány roku 1942. Spolek evangelických žen věnoval kostelu malý zvon, křtitelnici z carrarského mramoru a lustry, okna nad oltářem byla barevná a prostřední zobrazovalo žehnajícího Krista.

Po druhé světové válce německý sbor zanikl a jeho farář Herkommer byl odsunut do Německa. Od 21. října 1945 v kostele působila kazatelská stanice Českobratrské církve evangelické patřící k Ostravě, prvním duchovním byl farář Jaromír Kryštůfek. Od 1. ledna 1949 je krnovský sbor samostatný. Do roku 1961 kostel užívala také Církev československá husitská, roku 1962 přišel sbor o faru, kterou převzala Veřejná bezpečnost.

V letech 1975 až 1978 prošel interiér podle návrhu architekta Bartáka velkou obnovou: nová kazatelna, stůl Páně místo dřevěného oltáře, skleněná přepážka pod kruchtou, osvětlení, voda, kanalizace a topení. Opravena byla také fasáda a střechy. Od roku 1986 je kostel kulturní památkou. Po povodni v červenci 1997 dostal v létě 1998 novou podlahu a teplovodní topení v lavicích. Kostel dnes užívá Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Krnově, bohoslužby jsou každou neděli v 9:45.

Akce pořádané v tomto místě.

Dějiny v datech

Zdroje 4

Zpět na přehled historického kalendáře