Překlad
Newsletter
Odběr novinek

Dostávejte nové články Magazínu Města Albrechtice přímo do e-mailu.

Dvoukrokové ověření

Po odeslání formuláře vám přijde potvrzovací e-mail. Odběr bude aktivní až po kliknutí na potvrzovací odkaz.

Menu

Historický kalendář

Valentin Hrbatý

Zemřel 13. 11. 1521, Ratiboř (Racibórz, Polsko)

Smrtí ratibořského knížete Valentina Hrbatého vymřeli roku 1521 Přemyslovci po meči. Z opavského dědictví jeho rodu vzniklo i Krnovské knížectví.

Vztahuje se k obci: Krnov

Vazba na region: Z rodu opavských Přemyslovců, za nichž vzniklo Krnovské knížectví.

13. 11. 2026 uplynulo 505 let od úmrtí.

Valentin Hrbatý, označovaný také jako Valentin Ratibořský (polsky Walentyn raciborski nebo Walenty Garbaty), byl slezský kníže z vedlejší, opavské větve českého panovnického rodu Přemyslovců a vládl Ratibořskému knížectví. Zemřel 13. listopadu 1521 v Ratiboři, dnešním polském Racibórzi, a jeho smrtí vymřeli Přemyslovci po meči, tedy po mužské linii. Opavská větev rodu vzešla z Mikuláše I. Opavského, nemanželského syna krále Přemysla Otakara II. Mikuláš I. vládl Opavsku, k němuž tehdy patřil i Krnov.

Krnov patřil k Opavsku do roku 1377. Při dělení opavského dědictví se stal hlavním městem samostatného Krnovského knížectví a jeho prvním knížetem byl Jan I. Opavsko-Ratibořský, Valentinův prapradědeček. V letech 1424 až 1437 v Krnově společně vládli Valentinův děd Václav a jeho bratr Mikuláš V. Mikulášův syn Jan přišel o Krnovsko roku 1474 ve válce s uherským králem Matyášem Korvínem. Roku 1492 ho král Vladislav Jagellonský udělil Janově sestře Barboře a jejímu manželovi Janovi Osvětimskému. Barbora byla poslední Přemyslovnou na krnovském knížecím stolci. Starší literatura klade její smrt do roku 1510, historik Petr Kozák ji ale v roce 2017 posunul do období mezi 28. srpnem 1512 a 23. zářím 1513. Krnovsko pak drželi páni ze Šelmberka a v letech 1523 a 1524 ho Jiří ze Šelmberka prodal braniborskému markraběti Jiřímu z rodu Hohenzollernů.

Údaj Informace
Narození Přibližně 1484 až 1485 (zemřel ve věku asi 36 let)
Úmrtí 13. listopadu 1521, Ratiboř (dnes Racibórz, Polsko)
Rod Opavsko-ratibořští Přemyslovci
Otec Jan Ratibořský, zvaný Mladší (zemřel 1493)
Matka Magdalena Opolská z rodu Piastovců
Vládnutí Samostatně v letech 1506 až 1521
Manželka a potomci Neoženil se, zemřel bezdětný
Nástupce Jan II. Dobrý Opolský, bratr matky
Pohřebiště Kostel sv. Ducha kláštera dominikánek v Ratiboři, dnes Muzeum v Ratiboři
Hrob a meč Hrob č. 4 v presbytáři, zlomený meč nalezen v roce 1996

Proč byl posledním Přemyslovcem?

V učebnicích dějepisu se běžně uvádí, že Přemyslovci vymřeli po meči roku 1306 zavražděním krále Václava III. v Olomouci. Tehdy však zanikla pouze hlavní královská větev.

Vedlejší větev založil Mikuláš I. Opavský, nemanželský, později legitimizovaný syn krále Přemysla Otakara II. Jeho potomci vládli na Opavsku a Ratibořsku ještě více než dvě století. Valentin byl posledním mužským představitelem této dynastie.

V roce 2026 si tak 13. listopadu připomínáme 505 let od jeho smrti a vymření Přemyslovců po meči.

Život a vláda Valentina Hrbatého

Valentin byl nejmladším ze tří synů ratibořského knížete Jana a Magdaleny Opolské. Po otcově smrti roku 1493 spravovala knížectví za nezletilé syny jejich matka. Valentinovi starší bratři Mikuláš a Jan zemřeli roku 1506 bez potomků, takže se Valentin stal jediným vládcem Ratibořska.

Jeho přídomek Hrbatý pravděpodobně souvisel s tělesnou vadou. Dobové kroniky jej však zároveň popisovaly jako vznešeného a moudrého panovníka. Jeho vláda přitom nebyla bezproblémová.

Historik David Radek v časopise Hlučínsko (2018) upozorňuje na několik pozoruhodných skutečností:

  • Zadlužené knížectví: Valentin zdědil značné dluhy a byl nucen prodávat část knížecího majetku.
  • Podezřelé mincovnictví: Zapletl se do ražby falešných mincí. Záležitost projednával slezský sněm i český a polský král. Výsledek není znám.
  • Vyhnání Židů: Za jeho vlády byli Židé vypovězeni z Ratiboře a okolí. Zákaz jejich pobytu byl zakotven v městském privilegiu a přetrval dlouho do 18. století. (viz článek: Osoblaha, jakou už neznáme. Město, kde Židé směli žít, když jinde ve Slezsku nesměli)
  • Bohumínské panství: Valentin vlastnil také Bohumínsko. Dne 9. července 1521 panství prodal opolskému knížeti Janu II. Dobrému za 5 777 uherských zlatých.

Poslední Přemyslovec a jeho zlomený meč

Valentin se nikdy neoženil a nezanechal potomky. Už roku 1511 proto uzavřel dědickou smlouvu se svým strýcem, bratrem matky Janem II. Dobrým Opolským, a s braniborským markrabětem Jiřím z Ansbachu. Podle ní měl jeho majetek po smrti připadnout Jiřímu. Krátce před smrtí ale Valentin dohodu s Jiřím podle historika Radima Ježe změnil a Ratibořské knížectví po něm převzal jen Jan II. Dobrý.

Nejpozoruhodnější památkou na Valentina je rituálně zlomený meč, který byl při pohřbu položen na jeho rakev jako symbol vymření dynastie po meči. Valentina pohřbili v rodové hrobce v kostele sv. Ducha kláštera ratibořských dominikánek.

Archeologický výzkum presbytáře bývalého kostela vedlo Muzeum v Ratiboři v letech 1992 až 1998. Rituálně zlomený železný meč z přelomu 15. a 16. století byl nalezen v roce 1996 v hrobě č. 4. Rok 1996 shodně uvádějí zpráva o výzkumu v Informatoru Archeologicznym, odborný článek v časopise Gladius (2004), Slezské zemské muzeum i ČT24.

V hrobě byly ostatky muže a ženy ve věku kolem 35 až 40 let, kosti ale už nebyly v původní poloze. Čepel ležela šikmo na dřevěné rakvi v místě hrudi, jílec se záštitou vedle rakve u jižní stěny hrobu. Že muž je Valentin, usuzují archeologové podle datování a podle zlomeného meče, obvyklého symbolu vymření rodu (M. Biborski, J. Stępiński, G. Żabiński, Gladius 2004). Muzeum v Ratiboři hrob jako Valentinův představuje, úplně jistá ale identifikace není.

Před konzervací měřil meč 133 centimetrů, z toho čepel přes 97 centimetrů. Je vystaven v expozici Odkrycia w kościele ss. dominikanek přímo v bývalém presbytáři, kde byl nalezen. Muzeum ho půjčuje jen výjimečně: v roce 2014 byl od 11. listopadu do 7. prosince k vidění na výstavě Země a její pán ve Slezském zemském muzeu v Opavě a od 21. do 30. září 2018 ho Muzeum Hlučínska vystavilo v Červeném kostele v Hlučíně na výstavě o Přemyslu Otakarovi II.

Souvislost s Krnovskem a Albrechtickem

Valentin Hrbatý je pro region významný především jako poslední představitel dynastie, která po staletí ovlivňovala dějiny Opavska, Krnovska i části Horního Slezska. Krnovské knížectví vzniklo za jeho rodu a v Krnově vládl i jeho děd Václav. Valentin sám Krnovu nevládl a zemřel v Ratiboři, nikoliv v Krnově.

S Krnovem souvisí i jeho poslední rozhodnutí. Markrabě Jiří Braniborský o Ratibořsko přišel, v Horním Slezsku se ale přesto prosadil: v letech 1523 a 1524 koupil Krnovsko od Jiřího ze Šelmberka. Pro Krnov tím začala zhruba stoletá vláda Hohenzollernů, kteří ve městě postavili zámek a prosazovali reformaci. Ratibořsko získal Jiří nakonec také, ale jen do zástavy, když roku 1532 zemřel Jan II. Dobrý.

Přečtěte si článek o této osobnosti

V historickém kalendáři

Zdroje 10

Zpět na přehled historického kalendáře