Zemřel 7. 10. 1416, Krnov
Roku 1416 zemřel krnovský rodák Mistr Bohuslav, profesor pražské univerzity a děkan pražské kapituly.
7. 10. 2026 uplynulo 610 let od úmrtí.
Mistr Bohuslav z Krnova (asi 1330-1416) vstoupil roku 1372 na pražskou právnickou fakultu a patřil k nejváženějším učitelům univerzity. Byl kanovníkem olomouckým a roku 1386 se stal děkanem pražské kapituly.
Roku 1393 se ocitl uprostřed sporu krále Václava IV. s arcibiskupem Janem z Jenštejna a osobně pocítil králův hněv. Na rozdíl od generálního vikáře Jana z Pomuku však zranění přežil.
Bohuslav z Krnova studoval nejprve v Břehu, následně ve Vratislavi a poté na univerzitě v Praze na artistické fakultě, kde získal hodnost mistra. Následně pokračoval ve studiu práv v cizině a zde dosáhl titulu doktora dekretálů (církevních právních předpisů).
V roce 1372 byl farářem ve Věstonicích na Moravě a v tomto roce také vstoupil na pražskou právnickou fakultu. Před rokem 1380 již byl uváděn jako lector ordinariam tenens a začal přednášet o knihách kanonického práva. Působil na katedře Dekretálů mezi lety 1380 a 1396.
Jako jediný z pražských profesorů zanechal kompletní četbu ke všem knihám o právních předpisech. Jeho přednášky se dochovaly především v zahraničních knihovnách, patřil k nejrespektovanějším profesorům univerzity.
Byl také kanovníkem olomouckým a od roku 1386 děkanem kapituly sv. Víta v Praze. V názoru na to, jak reformovat církev, se rozcházel s Janem Husem, byl pro postupnou a nenásilnou změnu.
V říjnu 1392 se rozhořel spor krále Václava IV. a pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Na krále byla podána žaloba z důvodu zasahování do pravomocí církve. Pražská kapitula byla poradní orgán arcibiskupa a král se domníval, že rozhodnutí církve proti králi budou kapitulou zrušena.
Bohuslav z Krnova vedl s králem diskusi a snažil se mu vysvětlit, že nemá právo zasahovat do pravomocí církve, ani zatknout její představitele a následně je soudit. Král Václav IV. jej napadl a udeřil mečíkem do hlavy a způsobil mu poranění hlavy.
Poté byl zatčen nejvyšším pražským purkrabím Otou III. z Bergova a s ním byl uvězněn arcibiskupův hofmistr Něpr z Roupova, naštěstí na něho král zapomněl.
U ostatních spolupracovníků arcibiskupa Jana z Jenštejna došlo k mučení, a to především u generálního vikáře Jana z Pomuku, arcibiskupského oficiála Mikuláše Puchníka a míšeňského probošta Václava Knoblocha.
Jediný Jan z Pomuku byl umučen a následně vhozen do Vltavy.
Bohuslav z Krnova zemřel v roce 1416.
Poznámka:
- Jan z Pomuku (případně Johánek z Pomuku) je původní historické jméno. V době jeho narození (kolem roku 1340) se totiž jeho rodná obec jmenovala Pomuk. Pod tímto jménem vystupoval v historických dokumentech jako generální vikář pražského arcibiskupa.
- Jan z Nepomuku (a z něj odvozený Jan Nepomucký) je mladší, dnes mnohem rozšířenější varianta. Vznikla poté, co se sousední osady Pomuk a Přesanice spojily v jedno město s názvem Nepomuk. Pod tímto jménem byl v 18. století blahořečen a svatořečen, a proto ho takto zná celý svět.
Pokud píšete historickou studii o 14. století, je přesnější uvést Jan z Pomuku. V běžné řeči, literatuře nebo v církevním kontextu je standardem Jan z Nepomuku či svatý Jan Nepomucký.
V historickém kalendáři
Zdroje 2
- Město Krnov: Krnov - průvodce městem (2014)
- Wikipedie