Dvaadvacet obcí z Krnovska a Osoblažska píše vládě: Bez rozhodnutí o dotaci nemáme z čeho obnovu po povodni zaplatit

1 116 slov doba čtení 6 minut

Obnova po povodni se zastavuje, varují starostové. Mezi obcemi, které žádají vládu o pomoc s programem Živel 1, jsou další okolní obce. Starostky a starostové 22 obcí a měst z Krnovska, Osoblažska a Bruntálska poslali premiérovi a dalším představitelům státu společný dopis. Dva roky po povodni podle nich řada obcí stále nemá rozhodnuto o dotaci z programu Živel 1 na obnovu obecního majetku, žádosti se táhnou měsíce a opravy se zastavují. Žádají souhrnné posouzení žádostí, zálohy a osobní jednání s vládou. Pod dopisem jsou i Holčovice, Jindřichov, Liptaň a Třemešná.

Dva roky po povodni stále bez rozhodnutí

Společný dopis zveřejnilo 12. října město Krnov. Starostky a starostové 22 obcí a měst z Krnovska a Bruntálska, které zasáhla povodeň v září 2024, v něm podle města Krnova žádají premiéra, další politiky a vedoucí úřadů a organizací o bezodkladné řešení problémů s administrací a financováním programu Živel 1. Za Krnov se k výzvě připojil starosta Tomáš Hradil.

Z programu Živel 1 platí stát obnovu obecního majetku poškozeného povodní. Dva roky po povodni ale podle starostů řada obcí stále nemá ukončenou administraci žádostí, nemá jistotu, že dotaci dostane, a proto nemůže obnovu začít ani dokončit. „Obce obnovovat chtějí a musí. Bez rozhodnutí o dotaci však nemají z čeho práce zaplatit,“ píšou v dopise.

Některé obce už podle dopisu na nejnutnější opravy a přípravu projektů použily velkou část vlastních rezerv, které léta šetřily na jiné investice. Jiné žádné rezervy nemají. Další předfinancování projektů, posudků a stavebních prací je pro ně velmi obtížné, nebo už nemožné.

Doklady na pokračování

Starostové připomínají, že v prvních týdnech po povodni slyšeli ujištění, že pomoc státu bude rychlá a administrativně co nejjednodušší. Dnes jsou podle nich žádosti posuzované dlouhé měsíce a požadavky na doplnění nepřicházejí najednou, ale postupně, často až v dalších kolech kontroly. Obce tak nemůžou spolehlivě plánovat, kdy budou moct s obnovou pokračovat.

Úřady podle dopisu chtějí také doklady o stavu majetku, který vznikal před desítkami let, často svépomocí občanů nebo v rámci brigád. Inventární karty a původní účetní doklady v dnes požadovaném rozsahu často nikdy nevznikly. Obce také neměly důvod předem podrobně fotografovat všechny cesty, mosty a stavby pro případ povodně.

Za zásadní problém považují starostové i to, že se zpřísňuje požadavek obnovovat majetek jen do původního stavu. Na začátku se podle nich dalo schválit účelnější nebo povodním odolnější řešení, pokud ho obec zdůvodnila. Teď úřady chtějí další odborné posudky, které stojí peníze i čas. „Mechanický návrat ke stavu před povodní může být nehospodárný a může vést k tomu, že se při další mimořádné události budou stejné škody opakovat,“ upozorňují.

Ještě náročnější je podle dopisu závěrečné vyúčtování. Obce mají zpětně dokládat třeba počet stromů, původní oplocení nebo mobiliář. Dvacet let staré vybavení přitom často nejde nahradit stejným výrobkem, proto starostové chtějí, aby šlo použít současný technický ekvivalent a nebralo se to automaticky jako nepřípustná modernizace.

Na konci roku můžou chybět peníze na faktury

Nejhorší je podle starostů to, že se obnova zastavuje. Obecní majetek zůstává poškozený a opravy se s časem prodražují. Konečná cena tak může překročit rozpočet v žádosti o dotaci a rozdíl budou muset obce zaplatit samy. Další investice, na které si obce léta šetřily, musí odkládat.

Některé obce podle dopisu v důvěře ve slíbenou pomoc už opravy zahájily, ale zatím nemusely zaplatit všechny faktury. Pokud stát peníze neuvolní včas, mohou se hlavně na konci roku dostat do situace, kdy nebudou mít čím zaplatit stavebním firmám. Starostové proto mluví o reálném riziku, že obce nedostojí už uzavřeným závazkům.

Co obce žádají

Starostové žádají, aby úřady všechny dosud neukončené žádosti komplexně posoudily a aby každá obec dostala jeden souhrnný přehled toho, co ještě musí doložit, a reálný harmonogram dokončení administrace. Stejně jednotný postup chtějí i u závěrečného vyúčtování, včetně možnosti doložit původní stav jinými věrohodnými podklady.

Velmi by podle nich pomohlo zálohové financování, průběžné proplácení nebo jiný skutečně dostupný způsob, jak obnovu zaplatit bez vyčerpání posledních peněz nebo nepřiměřeného zadlužení. Nechtějí také, aby byly znevýhodněné obce, které s neodkladnými pracemi začaly dřív a zaplatily je z vlastního.

Nakonec žádají osobní jednání zástupců vlády, ministerstva pro místní rozvoj, Centra pro regionální rozvoj a dotčených obcí a písemné sdělení přijatých kroků a termínů. „Naším cílem není hledat viníka ani vést politický spor,“ píšou starostové. Dodávají, že si uvědomují, že současná vláda převzala program Živel 1 už rozběhnutý a ve velmi složitém stavu, a věří, že mu může dát nový impuls.

Kdo dopis podepsal

Pod dopisem jsou podepsané starostky a starostové obcí Bohušov, Brantice, Čaková, Dívčí Hrad, Hlinka, Holčovice, Hošťálkovy, Jindřichov, Karlovice, Krasov, Liptaň, Nové Heřminovy, Oborná, Osoblaha, Petrovice, Slezské Pavlovice, Staré Heřminovy, Světlá Hora, Široká Niva, Třemešná a Zátor a města Krnova.

Z okolí Města Albrechtic se k dopisu připojily Holčovice, Jindřichov, Liptaň a Třemešná. Město Albrechtice mezi podepsanými není.

Jak funguje program Živel 1

Program Živel 1 vypsalo ministerstvo pro místní rozvoj na obnovu obecního a krajského majetku po povodni v září 2024. Žádat můžou kraje, obce a jimi zřizované organizace v Moravskoslezském a Olomouckém kraji a na Frýdlantsku. V programu je šest miliard korun, žádosti se přijímají od 31. ledna 2025 do konce roku 2026.

Stát platí většinu nákladů: obcím do 3 000 obyvatel až 90 procent, obcím do 10 000 obyvatel 80 procent a větším městům 70 procent. Ministerstvo může povolit výjimku, malým obcím až do plné výše nákladů. Žádosti přijímá a kontroluje Centrum pro regionální rozvoj, o dotaci rozhoduje ministerstvo.

Obec si podle výzvy může vybrat, jestli dostane celou dotaci předem, nebo bude dostávat peníze zpětně podle zaplacených faktur. Peníze předem ale přijdou až po vydání rozhodnutí o dotaci. A právě na to, že se k rozhodnutí obce dlouho nemůžou dostat, si starostové v dopise stěžují.