Únor 2020 …Kdo by neznal krásná videa a fotografie pořízené prostřednictvím dronu, jenž pilotuje a kameru ovládá pan Pavel Bártek. Pozorování krajiny a především památek všeho druhu se věnuje už několik let, a tak se není co divit, že jeho „amatérské záběry“ bez problémů snesou srovnání s pracemi, které pořizují profesionálové. Řada jeho fotografických záběrů i některá videa byla, jiná v dohledné době budou, zveřejněna na zámeckém webu jako součást dalších dokumentů.Za stejným účelem jsou pořizovány fotografie a videa ze země. Co nejvíc propagovat linhartovský zámek, jeden z mála objektů v našem regionu, jenž je zapsaný mezi kulturními památkami České republiky. Ročně přivítá kolem 15 000 návštěvníků. Zámek se stal kulturním a společenským centrem, svým významem přesahuje daleko za hranice našeho regionu. V sezóně akce střídá akci. Vernisáže, stále nové expozice, papírové artefakty, které spolu s kastelánem ve velké většině vytvářely děti a dnes tvoří převážnou část „První dětské galerie“.
Fotografie zámku pořízená Pavlem Bártkem s využitím dronu…Je toho hodně, co by stálo za zmínku. S blížící se rekonstrukcí zámku se krátí čas, kdy bude možné zaznamenat venkovní vzhled bývalé tvrze tak, jak vypadá v současnosti po II. etapě rekonstrukce, která byla ukončena v roce 2006. Pokud se podaří v plánované době podle již zveřejněných zadávacích podmínek zahájit obnovu a revitalizaci zámku, pak se změní vzhled sklepení, části interiérů i celkový pohled na zámek. Nová okna, nové dveře, úpravy vstupních prostorů. Máme se na co těšit.
Každý z nás se se zájmem dívá na staré fotografie dokumentující stav zámku se čtvercovým půdorysem a oválnou věží, na vybavení místností před jejich vyrabováním v poválečné době a celý devastovaný objekt, zachráněný budoucím generacím jen shodou aktivit několika málo regionálních patriotů a šťastných náhod. To vše umožňují většinou mírně zažloutlé fotografie ze soukromých alb a sbírek, papírové dokumenty uložené ve státních archívech a vlastivědných muzeích, staré pohlednice a vzpomínky pamětníků. Pamětníků ale ubývá.Fotografování, pořizování videí už dávno není doménou jednotlivců. Skoro každý z nás má v kapse mobil s fotoaparátem, další mimo toho fotoaparáty a videokamery. Žijeme v digitálním věku. Není problém cokoliv vyfotit a natočit. Inflace záznamů doby, kterou žijeme, má však jeden nedostatek. Jak rychle fotíme, tak rychle „mažeme“.Pamětníka deska vojínovi, který byl zákeřně zastřelen v době míru při ostraze hranice s Německem v roce 1938…Staré fotografie zůstávají, digitální obrazy se záhadně ztrácejí stejně rychle, jak rychle byly pořizovány. Snad se podaří z plánované III. etapy revitalizace a obnovy zámku uchovat víc dokumentů, než je tomu u oprav zámku, které skončily v roce 2006.
Fotografie zámku pořízená Pavlem Bártkem s využitím dronu…Je toho hodně, co by stálo za zmínku. S blížící se rekonstrukcí zámku se krátí čas, kdy bude možné zaznamenat venkovní vzhled bývalé tvrze tak, jak vypadá v současnosti po II. etapě rekonstrukce, která byla ukončena v roce 2006. Pokud se podaří v plánované době podle již zveřejněných zadávacích podmínek zahájit obnovu a revitalizaci zámku, pak se změní vzhled sklepení, části interiérů i celkový pohled na zámek. Nová okna, nové dveře, úpravy vstupních prostorů. Máme se na co těšit.
Každý z nás se se zájmem dívá na staré fotografie dokumentující stav zámku se čtvercovým půdorysem a oválnou věží, na vybavení místností před jejich vyrabováním v poválečné době a celý devastovaný objekt, zachráněný budoucím generacím jen shodou aktivit několika málo regionálních patriotů a šťastných náhod. To vše umožňují většinou mírně zažloutlé fotografie ze soukromých alb a sbírek, papírové dokumenty uložené ve státních archívech a vlastivědných muzeích, staré pohlednice a vzpomínky pamětníků. Pamětníků ale ubývá.
Fotografování, pořizování videí už dávno není doménou jednotlivců. Skoro každý z nás má v kapse mobil s fotoaparátem, další mimo toho fotoaparáty a videokamery. Žijeme v digitálním věku. Není problém cokoliv vyfotit a natočit. Inflace záznamů doby, kterou žijeme, má však jeden nedostatek. Jak rychle fotíme, tak rychle „mažeme“.
Pamětníka deska vojínovi, který byl zákeřně zastřelen v době míru při ostraze hranice s Německem v roce 1938…Staré fotografie zůstávají, digitální obrazy se záhadně ztrácejí stejně rychle, jak rychle byly pořizovány. Snad se podaří z plánované III. etapy revitalizace a obnovy zámku uchovat víc dokumentů, než je tomu u oprav zámku, které skončily v roce 2006.Karel Knapp
