Přijměte prosím pozvání na besedu do Měšťanského domu v Městě Albrechticích s rodákem a občanem Města Albrechtic p. Zdeňkem Lyčkou. Zkušeným cestovatelem a výborným fotografem, který se nedávno vrátil z rybolovu v Norsku a přivezl s sebou další nejnovější fotografie fauny a flóry. Pozor! Dochází ke změně termínu přednášky ze středy 27. května 2026 na středu 3. června 2026 v 17 hodin.. Akci organizačně zajišťuje Karel Handlíř senior.
Zdeněk Lyčka, který si prošel cestu od klukovského pytlačení v Albrechticích a třebas až po souboje s obřími marlíny v Atlantiku se vždy rád vrací do našeho regionu. Obdivovat faunu a flóru kolem rybníka Celňák, zkusit i něco v něm ulovit. Rybaření je pro něj součástí životní filosofie, ve které se snoubí nezbytná profesní preciznost s pokorou k živé přírodě, doma i ve světě.
Rybařit začal u v pěti letech u prarodičů na jižní Moravě, děda mu věnoval první prut. Který mnohdy ani jako každý správný kluk z Albrechtic nepotřeboval. Prošel si „neoficiální“ školou, kdy pro něj a jeho vrstevníky byl tehdy ruční lov pstruhů a lipanů přímo v řece Opavici. Toto pytlačení jej naučilo vnímat vodu a chování ryb z bezprostřední blízkosti. V šesti letech dostalo rybaření svůj správný řád v rybářském kroužku pod vedením pana Pardubického a od té doby jej voda a životní v ní už neopustila.
S přibývajícím věkem se jeho rybářský obzor rozšířil daleko za hranice naší vlasti. Za rybami začal Zdeněk Lyčka cestovat po celé Evropě a později i do nejvzdálenějších exotických koutů světa. Lovil v Dominikánské republice, na Kanárských ostrovech, Kapverdách a Madeiře. Mezi nezapomenutelné zážitky sám řadí lov piraní v srdci Brazílie na řece Paraná u vodopádů Iguacu. Lovil také v indickém oceánu, kde byl sedmkrát na Maledivách a třikrát na Mauriciu. Nejvíc sil jej stál 150 kg vážící tuňák na Azorech, kdy v Atlantiku lovil již posedmé. Právě tam z jeho vln vytáhl i životní úlovek – Modrého Merlína o váze 800 liber.
„Po třicítce mi rybaření doma už nestačilo a začal jsem za rybami cestovat po světě. Nejvíc mi k srdci přirostlo Norsko, které jsem navštívil již pětadvacetkrát“: Vzpomíná albrechtický rybář. Fascinují ho fjordy středního Norska i divoký sever více než 300 km nad polárním kruhem v okolí Tromsø. Právě tam, v mrazivých vodách na prahu Severního ledového oceánu.
Jako obdivovatel mořského rybolovu si málem přestal všímat krásy a pestrosti přírody přímo u nás doma. Kolem Zlaté Opavice a rybníku „Celňák“. Míst, která jsou pro něj největším příjemným odpočinkem, možnost vyrazit k vodě jen s fotoaparátem. Když fotí, obdivuje a zaznamenává krásu okamžiku. Propojení života zvěře a ptáků s místní krajinou. Nejvíc místa na disku fotografova počítače v současnosti zabírají snímky ledňáčků, „diamantů“ místní řeky. Prostřednictvím objektivu fotoaparátu zaznamenává Zdeněk Lyčka a fascinovaně pozoruje i skorce vodní, morčáky velké, konipasy nebo motáka pochopa hnízdícího v rákosí u „Celňáku“. Zaznamenává pohyb srnčí zvěře, zajíců či lišek. Spolu s vnučkou Toničkou sleduje život zvěře a předává jí radost z klidu u vody i fotografování.
Přidáváme k našemu pozvání k besedě se Zdenkem Lyčkou i zmínka o jeho sportovních profesních kvalitách. Dvacet let se věnoval karate, získal druhý, černý pás V roce 1996 reprezentoval ČR na mistrovství světa v Aténách, kde v kategorii bez rozdílu vah vypadl až ve třetím kole.
Technické geny a rodinná tradice jej profesně dovedly k dráze konstruktéra. Po studiu na strojní fakultě ČVUT se v roce 1992 osamostatnil a později zkonstruoval první český sériově vyráběný automatický kotel na uhlí s názvem LING (zkratka Lyčka-inženýr). Je držitelem pěti patentů a navrhl více než 30 typů kotlů, které jsou certifikovány a prodávány po celé Evropě. Společně s manželkou v rodinné firmě LING Krnov dodnes vyrábí peletové hořáky v prostorách bývalé dědovy truhlářské dílny v Albrechticích, čímž symbolicky uzavřel rodinný kruh a úctu k řemeslu.
Jeho odbornost se odráží i v široké veřejné a vědecké činnosti. Působí jako prezident Asociace podniků topenářské techniky a v roce 2023 obdržel od Hospodářské komory ČR Zlatou Merkurovu medaili za podporu podnikání. Publikoval přes 1000 odborných článků a vydal šest knih o spalování biomasy. Je majitelem knižního vydavatelství. Vykonává práci soudního znalce a podíl na tvorbě národní legislativy v oblasti ochrany ovzduší jsou pro něj sice vyčerpávající, ale vnímá je jako nezbytný závazek vůči svému oboru. A kdybyste chtěli vědět, jestli můžete na zahradě spalovat listí a větve, klidně se jej můžete zeptat. Odpoví vám i mimo rámec besedy zcela vyčerpávajícím způsobem.
Foto archív Zdeněk Lyčka, text Karel Knapp
